Německý festival
Zfetovaná pohádka a národní socialismus

Zlato nad zlato. Zrak i sluch přechází, sen střídá skutečnost, romantismus vzývá socialismus. Pražský divadelní festival německého jazyka zahájil svůj patnáctý ročník velkolepě - drážďanským Zlatým kořenáčem v pražské zlaté kapličce.

Zahájení každého festivalu je doprovázeno oficiálními ceremoniemi, recepcemi a projevy plnými dutého slovního škváru. Ani tomu se úplně nepodařilo uniknout, ovšem pořadatelé vyřešili nesmírně elegantně otázku poděkování sponzorům - tematickou písní z představení Christopha Marthalera Stunde null, která na festivalu slavila úspěch před dvanácti lety.  

Byl to právě německý festival, který před šesti lety prolomil tabu a hrál činoherní představení v historické budově Národního divadla, tomto symbolu české národní emancipace, poprvé německy. Dnes už něco takového nikoho nepřekvapí. Zlatý kořenáč (Der Gold´ne Topf) Státní činohry v Drážďanech v režii Sebastiana Baumgartena je divokou fantasmagorickou vizí, v níž se mísí pohádkový svět, omamné látky, marné sny a touhy, duchaplné filozofování o světě, ale také realita pozdního socialismu ve východním Německu, pěstování pokojových květin v panelácích a vzpomínky na bombardování Drážďan. Vizuálně opulentní inscenace hýří pestrými obrazy, velkou otočnou scénou, projekcemi a nakonec i nahotou, jíž je německé divadlo u nás tak proslulé. 

Pastva pro oči, ale i pro uši: nejen díky živé hudbě na scéně, ale především díky vznešenému, bohatému, patetickému jazyku, převzatému z původní předlohy E. T. A. Hoffmanna. Což zas krásně kontrastovalo s přízemními vstupy běžné reality i potměšilým špičkováním nad tím, co je a není skutečnost. Ústřední otázku letošního festivalu - zdání  a bytí nebo také "schein&sein", naplňuje svými věčnými přechody mezi realitou a snem, mezi myslí a představami, ale také zpochybňováním sebe sama (o skutečnosti divadla nemluvě) Zlatý kořenáč vrchovatě. Ostatně už autor o tom musel ledacos vědět - preromantický literát, hudebník a divadelník E. T. A. Hoffmann se přes den živil jako šéf tajné policie. Někteří ovšem říkají, že byl jen krátce špionem v Polsku. Šalba a klam, jako ve Zlatém kořenáči..