Brabcův Máj má být hitem pozdního léta

Režisér a kameraman F. A. Brabec poprvé představil svou adaptaci Máchova Máje. Do kin film přijde 21. srpna v třiatřiceti kopiích.

Slavná báseň Karla Hynka Máchy Máj i reálný příběh, z něhož vychází, inspirovaly filmaře F. A. Brabce k natočení stejnojmenného filmu. Jeho základem je tragický osud milostného trojúhelníku syna - loupežníka Viléma (Matěj Stropnický), otce - zde větrného mlynáře Schiffnera (Juraj Kukura) a jejich společné milenky Jarmily (Sandra Lehnertová).

Brabcovým snímkem natočeným podle scénáře Ivany Novákové prolínají některé Máchovy motivy, další byly přidány. Přibyla především postava kata (Jan Tříska), který zároveň od Máchy přebírá roli vypravěče. Chmurný vykonavatel spravedlnosti prochází v mnoha obrazech celým snímkem stejně jako jeho protipól, taktéž připsaná postava faráře (Vladimír Javorský).

Sázka na elektrické kytary

Spíše ahistorický (než historický, jak uvádějí oficiální materiály) snímek podkresluje hudba skupiny Support Lesbiens. "Hrozně jsem chtěl, aby tam byly elektrické kytary, to byla má první představa," komentoval svůj výběr režisér F. A. Brabec. Chtěl prý českou kapelu a pro Support Lesbiens ho přesvědčily právě jejich kytarové skladby a silné melodie.

Trailer k filmu můžete zhlédnout ZDE. 

Vedle chytlavé ústřední písně a citovaných Máchových veršů by měly divákům v paměti utkvět barvité obrazy, které dotvářejí střídmý děj. Diváci se mohou těšit na mnohé oblíbené vizuální prvky, vedle milostných scén ve snímku nechybějí vlající bělostná prostěradla, krůpěj vína stékající do záňadří, poletující peří ani četné povětrnostní jevy včetně dopadu meteoritu. Zaujme také ztvátrnění tlupy loupežníků (a jedné loupežnice) coby rebelů ve stylu hippies. "Zvolila jsem stylizaci à la hippie, protože mi to připomíná takovou tu věčnou svobodu," vysvětlila maskérka Ivana Chlostová.

Jan Tříska, představitel kata, který lituje zmarněného mladého Vilémova života, podle svých slov vstoupil do projektu s entuziasmem. "Odjakživa miluju tu báseň a příležitost ji kdykoliv kdekoliv říkat, natožpak ve filmu F. A. Brabce, jsem samozřejmě velice uvítal," řekl Tříska. "Kromě toho, že miluju tu báseň, miluji i práci F. A. Brabce, a kdykoliv bych měl příležitost s ním spolupracovat, tak to znovu s velkým entuziasmem udělám," dodal.

Foto: Bontonfilm