Film Ricky francouzského režiséra Francoise Ozona je jedním z těch filmů, o kterých se špatně píše, i když rozhodně stojí za to je vidět. Nebo je darovat pod stromeček.
Špatně se o Rickym nepíše proto, že by to byl film těžký na pochopení či náročný na sledování. Je těžké o něm psát proto, že by byl hřích prozradit všechny dějové peripetie - prostě proto, že by tím potenciální diváci byli připraveni o výjimečný divácký zážitek.
Výchozí situace filmu, který si světovou premiéru odbyl na letošním festivalu v Berlíně, je jednoduchá až banální (a prozradit ji lze). Katie je sympatická mladá dělnice, která pracuje v továrně a vychovává sama sedmiletou dcerku Lisu. V továrně se seznámí se Španělem Pacem a začnou spolu žít. Katie otěhotní a narodí se jí krásné dítě, malý Ricky. Dítě roste jako z vody, jen celé dětství probrečí.
Mezi Katie s Pacem se projeví první neshody, které vyvrcholí Pacovým odchodem - z kterého má škodolibou radost žárlivá dcerka Lisa. A pak, přibližně v 35. minutě filmu se malý Ricky stane výjimečným miminkem, které má něco, co nejspíš žádné jiné na světě. Což je právě ono tajemství, které se nesluší prozrazovat.
Film začíná jako sociální drama, sleduje každodenní rutinu Katiina života, často pohledem jaksi jasnozřivé dcerky Lisy. Oním pozoruhodným momentem se přemění na poetický, lehce absurdní příběh se svérázným humorem a lehce zneklidňující atmosférou.
Malý Ricky je tady takovým malým vánočním dárkem, z nějž se až po rozbalení vyklube originální miminko. I proto ho lze jako vánoční dárek doporučit - už proto, že tajemství účinně dávkuje, takže se jen tak neomrzí.
Film Ricky - Malý andílek vydává na DVD společnost HCE.
Foto: HCE.
