Izraeli se nelíbí film nominovaný na Oscara

Kultura
27. 10. 2017 18:15
Tvůrci filmu Foxtrot.
Tvůrci filmu Foxtrot.

Izraelský film Foxtrot, který si odnesl letošní velkou cenu poroty z filmového festivalu v Benátkách a který se bude v kategorii cizojazyčných filmů ucházet o Oscara, se nelíbí izraelské vládě. Film se zabývá izraelskou okupací Západního břehu Jordánu a atmosférou v Izraeli a ministryně kultury Miri Regevová kvůli němu hrozí odebrat finance filmovému průmyslu.

Regevová, která je ve funkci od roku 2015, vede boj se všemi kritiky vlády z uměleckých kruhů. Bere peníze divadlům, souborům, které odmítly vystoupit v židovských osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu, i neloajálním jednotlivcům.

Snímek Foxtrot režiséra Samuela Maoze svým názvem odkazuje na stejnojmenné kontrolní vojenské stanoviště i na tanec odvíjející se v kruzích stejně jako generační trauma Izraelců. Je rozdělen na tři dějství. V prvním přijde rodina při armádní operaci o syna. Druhý díl se vrací v čase a popisuje synovu vojenskou službu na odlehlém kontrolním stanovišti poznamenanou nudou, strádáním a bahnem. Palestinci, které vojáci kontrolují, nemluví a nemají jméno, kontejnery, v nichž vojáci bydlí, se pozvolna noří do bahna. V poslední části je vidět rodiče, jak se rok po synově smrti vyrovnávají se zármutkem.

Film se líbil v Benátkách a v Izraeli získal ceny v osmi kategoriích domácího filmového festivalu Ofir. Je zvykem, že jeho vítěz je navržen téhož roku do kategorie cizojazyčných snímků na Oscara. Od roku 1964 Izrael na cenu americké akademie jmenoval deset svých filmů, ale nezvítězil ani jeden.

Krátce po zveřejnění úspěchu z benátského filmového festivalu se Regevová, která byla v minulosti armádní mluvčí a pracovnicí cenzury, objevila v televizním rozhovoru. Horovala v něm proti Foxtrotu, i když přiznala, že snímek neviděla. Na facebooku pak napsala, že se stydí, že izraelská filmová akademie Foxtrot oslavuje, když jde o urážku armády. Foxtrot chce "zničit největší úspěch 20. století, stát Izrael", dala se slyšet a pohrozila, že zkrátí vládní financování filmů.

Vládní příspěvek na Foxtrot tvořil 14 procent rozpočtu, další peníze tvůrci dostali z Francie a Německa. Film naráží na mnoho společenských jevů - důsledky holokaustu, silovou stránku izraelské politiky nebo na roli židovské tradice v sekulárních kruzích. Regevovou ale popudily hlavně scény, v nichž vojáci na kontrole nešťastnou náhodou postřílejí civilisty v jedoucím automobilu, a to, jak se armáda snaží tento incident zatajit. Důkazy o něm likviduje buldozerem.

Maoz její kritiku odmítl s tím, že scéna je jenom příměrem chování převládajícím v Izraeli, kde lidé podle něj dávají přednost "pohřbení pravdy v bahně, jež sami vytvářejí, místo aby si kladli nepříjemné otázky". "To je možné, že izraelská armáda se řídí morálkou, ale jste-li ve válečné situaci, nemůžete být morální," řekl Maoz.

Sám sloužil v 80. letech v armádě u tankového praporu v Libanonu a o své zkušenosti natočil v roce 2009 film Libanon, za nějž získal také cenu v Benátkách.

Herec Lior Aškenazi, který se poprvé objevil ve snímku Poznámka pod čarou, který byl v roce 2011 nominován na Oscara, vzkázal Regevové, aby četla Čechova. "Kdyby paní ministryně četla Čechova, pochopila by, co je metafora a co alegorie," řekl. Připomenul tím výrok Regevové z roku 2015, jímž se přiznala, že od slavného Rusa nikdy nic nečetla.

Maoz ujistil, že cílem jeho tvorby není "popisovat realitu, ale zveličovat ji a tříštit a tímto způsobem vytvořit obraz, který vyvolá reakci a zahájí diskusi". V USA má jít jeho film do kin těsně před březnovým předáváním Oscarů.

Autor: ČTK , APFoto: ČTK/AP , Domenico Stinellis

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ