Nepřekonatelný herec Al Pacino v jednom ze svých asi deseti životních výkonů: coby naivní, ale neústupný policajt Frank Serpico vyzývá na souboj korupci v New Yorku drsných 70. let.
Říkávalo se, že nejlepším hercem své generace je Robert De Niro, ale jeho generační souputník Al Pacino ho v nároku na tenhle titul už nejspíš předstihl. Oba se proslavili neuvěřitelnou šňůrou geniálních výkonů v amerických filmech 70. let, setkali se dokonce v druhém Coppolově Kmotrovi, kde nicméně neměli žádnou společnou scénu.
Pacinův výkon v Serpicovi je o to lepší, že je vsunutý mezi jiné hercovy role z okolních let -nejmladšího mafiánského synka Michaela ze ságy Kmotr, homosexuálního Sonnyho, který se svým přítelem ze zoufalství přepadl banku v Psím odpoledni, a dalšími. Zoufalství, více či méně skrývané, je nakonec prvkem, který tyhle postavy spojuje se Serpicem ze stejnojmenného filmu, jehož předlohou je skutečný newyorský policista Frank Serpico.
Film nedávno zemřelého machra Sidneyho Lumeta je vyprávěný dost klasicky: má narativní rámec, líčí hrdinovu cestu od naivního cucáka po ostříleného veterána, jeho partnerské trable jdou ruku v ruce s jeho potížemi v práci... Přesto je Serpico film přesný v každé vteřině, neboť ukazuje, jak obědy pro policajty zdarma v jedné kantýně můžou přerůst v situaci, kdy policejní sbor celé čtvrti záhadně "oslepne" a dívá se vždycky jinam než tam, kde se děje nějaké bezpráví. A když přijde otravný šťouravý prcek Serpico, kolegové ho radši nechají střelit do hlavy.
Dvojka Pacino a Lumet se neomezila jen na tenhle film: stejně fantastické, i když úplně jiné, je i jejich Psí odpoledne. Pacino pak svůj talent rozvinul pod vedením jiných režisérů (De Palmy ve Zjizvené tváři, Manna v Nelítostném souboji neboli druhé spolupráci s De Nirem...), Lumet natočil další skvělé filmy (Network, labutí píseň Než ďábel zjistí, že jsi mrtvej), ale tyhle dva jejich společné snímky jsou vynikajícím příkladem toho, jak to vypadá, když se potkají dva géniové a zarezonují spolu. Zůstává po nich kinematografický kráter.
