Jiří Trnka: Ve službách imaginace je název projektu, který v rámci 100. výročí narození legendy animovaného filmu Jiřího Trnky zařazeného do seznamu výročí UNESCO pro rok 2012 připravila Česká centra. Kurátorky Lucie Vlčková z UMPRUM a Michaela Mertová z Národního filmového archivu vytvořily panelovou výstavu představující výběr z jeho rozsáhlé tvorby. Zahájena bude 21. února v Mnichově, poté bude představena například i v Moskvě, Sofii, Tokiu, Madridu, Vídni, Bukurešti a Haagu.
"Trnkovo jubileum bude v rámci sítě Českých center a zastupitelských úřadů připomenuto kromě výstav i retrospektivami filmů, jednotlivými projekcemi, účastí na festivalech, přednáškami a workshopy po celém světě," oznámila dnes Ivana Síglerová ze správy Českých center v Praze.
"Na rozdíl od Karla Zemana je Jiří Trnka v Německu prakticky neznámý. Proto jsem ráda, že ho můžeme prostřednictvím výstavy a filmových projekcí představit širší veřejnosti. Nepochybuji o tom, že obojí vzbudí velký zájem," komentovala to ředitelka Českého centra Mnichov Zuzana Jürgensová. V mnichovském Filmovém muzeu budou od 9. do 11. března projekce Trnkových filmů, mimo jiné Kybernetické babičky, Snu noci svatojánské a snímku Ruka.
Podle kurátorky výstavní části projektu Lucie Vlčkové zájemci uvidí prostřednictvím skenovaných originálů a fotografií klíčové návrhy a realizace knižní tvorby a užité grafiky, volné tvorby a samozřejmě loutkářské, divadelní a filmové tvorby. Opomenuty nejsou ani jeho instalace na výstavách Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu.
Zvýšenou pozornost věnuje prezentace Trnkově filmové tvorbě a poukazuje k jeho zásadní roli ve světově proslulé tradici české animace. Na dokumentačních fotografiích, technických scénářích, návrzích, loutkách a rekvizitách výstava sleduje vývoj od Trnkových začátků v oblasti kresleného filmu (Zasadil dědek řepu, Zvířátka a Petrovští, Pérák a SS), přes objevování možností technologie loutkového filmu (Špalíček, Císařův slavík) a zpracování literárních adaptací (Staré pověsti české, Román s basou) až po vrcholná díla z poslední dekády jeho života. Tam patří právě Sen noci svatojanské, Kybernetická babička, Archanděl Gabriel a paní Husa a Ruka.
Digitálně prezentované exponáty pocházejí ze soukromých sbírek a fondů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního filmového archivu, Západočeské galerie v Plzni, Východočeské galerie v Pardubicích a dalších institucí. Národní filmový archiv připravil k Trnkovu výročí dva komplety devíti jeho nejvýznamnějších filmů. Doprovázejí je dialogové listiny v angličtině, ruštině, němčině, španělštině, italštině a francouzštině.
