Režisér Bohdan Sláma, držitel několika Českých lvů, ve čtvrtek představil první záběry ze svého historického dramatu Krajina ve stínu. Podnětem pro jeho vznik se stal poválečný masakr v obci Tušť v oblasti Vitorazska na jihu Čech, kde bylo koncem května 1945 během odsunu Němců zavražděno 14 lidí. Ve snímku hrají Magdaléna Borová, Stanislav Majer, Bára Poláková, Csongor Kassai, Petra Špalková, Zuzana Kronerová, Pavel Nový, Cyril Drozda nebo Marek Taclík.
"Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami," uvedl režisér Sláma.
Film je kronikou lidí a malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami 30. až 50. let minulého století. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny. Autorem scénáře je Ivan Arsenjev, kameramanem pak Diviš Marek, s nímž Bohdan Sláma natočil své filmy Štěstí, Venkovský učitel, Čtyři slunce nebo Bábu z ledu. Krajina ve stínu má široký časový záběr, jeho hrdinové čelí nacismu i komunismu. Masakr v Tušti však nebyl jen pomstou na domnělých kolaborantech, ale nesl v sobě tragédii celé oblasti Vitorazska.
"Obyvatelé Vitorazska žili vždy v Rakousku, jejich obce byly přičleněny k Československu až v roce 1920. Když se na podzim 1938 objevila možnost vrátit se zpět ke svým kořenům, řada lidí ji využila. Bylo ovšem už po anšlusu, takže šlo o ´návrat´ do nacistického Německa. Kdo si to zvolil, ten trpěl nejpozději po roce 1945, když se situace opět obrátila," uvedl film do historických souvislostí historik Pavel Kosatík. "Během odsunu Němců, a zde především, bylo vedle spravedlivě potrestaných postiženo také mnoho nevinných."
Z bývalého Československa bylo nuceno po druhé světové válce odejít asi 2,9 milionu obyvatel německé národnosti. Během vysídlování bylo na mnohých nevinných spácháno násilí, které nebylo nikdy potrestáno. "Popravy v období těsně po konci války je téma, o kterém se příliš nemluví," podotkl producent filmu Martin Růžička.
Krajina ve stínu bude šestým snímkem režiséra, scenáristy a pedagoga Katedry režie pražské FAMU Slámy. Za Divoké včely (2001) získal první ceny na festivalech v Rotterdamu a San Francisku, Štěstí (2005) má Českého lva za nejlepší film, režii, scénář, kameru, hlavní ženský herecký výkon, vedlejší ženský herecký výkon a hlavní mužský herecký výkon i první cenu z festivalu v San Sebastianu. Následující Venkovský učitel (2008) obdržel Českého lva za nejlepší scénář a vedlejší ženský herecký výkon; oceněn byl na filmovém festivalu v Benátkách. Následoval snímek Čtyři slunce z roku 2012. Zatím poslední film Bába z ledu v roce 2018 získal šest Českých lvů, včetně režie a hereckých kategorií.
