Slavný animátor
Ruský filmař Jurij Norštejn dostal čestný doktorát AMU

Ruský filmař Jurij Norštejn, jedna z nejvýznamnějších osobností světového animovaného filmu, v úterý v Praze dostal čestný doktorát Akademie múzických umění. Ocenění navrhla Filmová a televizní fakulta AMU za jeho celoživotní dílo, které bývá vyzdvihováno za svou osobitou poetiku, hloubku vidění, dokonalé propojení atmosféry, emocí a detailů. Jeho film Pohádka pohádek je odborníky řazena mezi nejlepší animované filmy všech dob. Norštejna také ocení pořadatelé festivalu Anifest.

Jurij Norštejn od dětství kreslil, vysokou uměleckou školu ale nevystudoval. "Moje maminka se tím trápila (...) Jak by se asi divila, kdybych jí ukázal tento doktorský talár a řekl: ´Vidíš, mami, nejsem úplný idiot, když to potvrdili dokonce v samotné Praze´," řekl Norštejn. Podotkl, že jeho neschopnost skládat zkoušky je spjata s jeho plachostí, ostýchavostí a hlubokými pochybami. "Tehdy jsem nevěděl, že právě tyto vlastnosti tvoří podstatu tvořivosti."

Velkou inspirací je mu dětský svět, ale jak řekl rektor AMU Jan Hančil, Norštejn se dívá očima dítěte, které už o světě mnohé vědí. Jeho imaginativní svět je právě tím přínosem pro světovou kinematografii, za nějž byl oceněn. Jeho dílo podle Hančila proti arogantní mocenské síle staví sílu porozumění a poezie.

Režisér, výtvarník a animátor Jurij Norštejn se narodil v roce 1941. V letech 1959 až 1961 navštěvoval kurzy animace při studiu Sojuzmultfilm v Moskvě, kde po jejich dokončení pracoval jako animátor na více než 40 snímcích. Jiří Kubíček z katedry animované tvorby FAMU v laudatiu připomněl Norštejnovy začátky, práci mladého talentovaného animátora na jeho režijním debutu 25. První den, který měl oslavit 50. výročí ruské říjnové revoluce.



Norštejn ale ve filmu spojil malířství ruské a evropské avantgardy 10. a 20. let s hudbou Dmitrije Šostakoviče a pojal ho jako revolučně-romantickou etudu. Výsledkem byl skandál, Norštejn pocítil sílu cenzury a film spatřil světlo světa zcela okleštěný. Přesto toho nelituje, objevil tehdy umění avantgardy, rozpoznal estetické možnosti animace. "A odnesl si ponaučení: naučit se nepřistupovat na žádné ústupky a kompromisy, pokud se neshodují s jeho svědomím," řekl Kubíček a připomněl praxi, k níž se uchylovali tvůrci i v tehdejším Československu - vsadit na dětského diváka.

Norštejn se tedy rozhodl pro pohádku a v roce 1973 zahájil filmem Liška a zajíc dlouhodobou spolupráci se svou ženou, výtvarnicí Frančeskou Jarbusovovou. V dalším filmu Volavka a jeřáb (1974) poprvé použil pro animaci multiplánového trikového stolu. Náročná metoda umožnila souhru výtvarného řešení, světla, animace i zvuku.

Kromě Pohádky pohádek má výjimečné postavení ve světové animaci i snímek Plášť, 33 let rozpracovaná adaptace stejnojmenné povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Přestože nedokončený, získal ve světě četná ocenění. "Jedním z handicapů animace až do Pláště bylo, že má jen omezené možnosti vyjádření psychologie svých aktérů. Hloubka psychologie Botičkina (Gogolovy postavy) je však taková, že přesahuje možnosti živého herce," řekl o filmu Kubíček. V jeho překladu loni AMU vydala obsáhlou Norštejnovu knihu Sníh na trávě, která pojednává o souvislostech výtvarného umění a filmu.

S cenzurou, jak ji zažil Norštejn za socialismu, se mohou v jeho vlasti filmaři potýkat i dnes. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon o zákazu vulgárních výrazů v literárních a výtvarných dílech, médiích i divadlech. Na dodržení zákona bude dohlížet cenzurní úřad Roskomnadzor, vztahovat se údajně může i na některé filmy pro děti.