Filmová recenze
Tajný život mazlíčků: pro nejmenší
10.08.2016 18:00 Původní zpráva
Přemýšleli jste někdy, co dělají vaši psi, kočky, kanárci, morčata a podobná havěť v době, kdy jste v práci? Pokud si myslíte, že jen se tak líně válí a čekají na váš návrat (v lepším případě) nebo je jim to fuk, jste na omylu. A možná byste se dost divili. Přesně to se snaží tvůrci animované rodinné komedie Tajný život mazlíčků názorně ukázat - že tomu tak není. Proto neváhejte, vezměte svoje nejmenší a vyrazte s nimi do kina. I za cenu, že vy se možná budete trochu nudit.
Tvůrci filmu, kteří mají mimo jiné na svědomí kasovně úspěšné animáky Mimoni, Já, padouch a Já, padouch 2, totiž opět vsadili na nejmenší publikum, které se rozesměje, když se digitální zvířátka různě ksichtí, vrážejí do zdí či dělají bobky. Navíc kraťoučká groteska coby předfilm, kde vystupuje stará známá parta Mimoňů, co se zahradničením pokouší sehnat peníze na nový mixér, pobaví nejen je, ale i dospělejší publikum, tam je záplava gagů nepřetržitá. Škoda že dál to začíná skřípat.
Dva kohouti na jednom smetišti
Malý pes Max je doma naprosto šťastný. Stará se o něj panička Katie a má s ní naprosto ideální vztah. Existují jen sami pro sebe a nic jim to nemůže narušit. Ještě kdyby každý den neodcházela na tak dlouho z domova, což je smutné, ale zase má Max příležitost se sejít se svými zvířecími kamarády z celého činžáku. Anebo zajít k aristokratickému pudlovi na hardcore party. Tak si to alespoň Max myslí, než se ukáže, že Katie je velkou milovnicí psů - z útulku zachrání obří psí monstrum jménem Baron, dovede ho domů a chce, aby se psíci skamarádili, že budou bráchové. A to se Maxovi vůbec nelíbí.
Začnou si dělat naschvály, až se kvůli tomu při venčení ztratí. Odchytnou je lovci z útulku, ale do něj se nedostanou. Místo toho zažívají celý den plný dobrodružství v New Yorku a jeho podzemí, kde se potkávají se skupinou nepoddajných zvířat, vedenou šíleným bílým králíkem, kteří prohlašují, že vyhlásili lidem revoluci. Ale jejich kamarádi z domu je v tom nechtějí nechat a vydají se je zachránit...
Humor pro děti
Pamatujete ještě na Toy Story (1995) od disneyovského Pixaru? Tam se nejoblíbenější hračka, kovboj Woody, cítí ohrožen Buzzem Rakeťákem, kvůli naschválům se dostanou do světa mimo jejich území a čeká je strastiplná cesta domů... nepřipomíná vám to něco? Jistě, Tajný život mazlíčků není ničím jiným než okatým plagiátem Příběhu hraček. Ale ten je už více než dvacet let starý, po technické stránce zastaralý, a tak přišla nová verze. Nakolik je to férová hra od Illumination Productions, posuďte sami.
Přestože film určitou ambici pobavit nejen děti, ale i jejich doprovod v kině má, je jí žalostně málo. Většina žertů je tak skutečně infantilních, ale podle mnoha reakcí v kině, co jsem slyšel, pobaví i publikum o dost starší. Naopak popkulturní odkazy, které se tvůrci snažili do filmu také naroubovat, třeba na filmy jako Uprchlík nebo Vetřelec, u nejmenších zůstanou nepochopeny a u starších, kteří přistoupí na hru s dětinským humorem od začátku, vlastně také. Třeba u vtípku z Někdo to rád horké ("Nikdo není dokonalý") jsem se v celém sále smál snad sám.
Animace na výbornou
Co je ale třeba pochválit, to je animace. Tvůrci perfektně zvládli pohyby všech zvířat, přesně trefili jejich reakce v určitých situacích, což bylo podle jejich vlastního vysvětlení tím, že každý z nich nějakého mazlíčka doma má, a tak přesně věděli, jak se v určité chvilce bude chovat kočka nebo pes. Působí to opravdu věrně, takže navzdory kýčovitě přeslazené roztomilosti všech zvířat se na to dá dobře dívat i bez trapných pocitů.
Film jde do českých kin s dabingem (samozřejmě, předškolní děti by těžko učetly titulky, a totéž vlastně platí i o jejich starších kolezích z nižšího stupně ZŠ - a těm je snímek určen primárně), který není špatný a docela se povedl. Kryštof Hádek jako Max, David Novotný coby Baron nebo Vanda Hybnerová jako líná tlustá kočka Koule jsou fajn, trošku horší je to třeba s Václavem Vydrou v roli jestřába Tiberia. Kdo ale úplně děsivě přehrává, to je Martin Dejdar jako pošahaný králík Snížek. Je to zvláštní, protože Dejdar býval solidní dabér, ale Snížek spíš než rošťáckého Barta Simpsona připomíná hysterického Jima Carreyho.
Nekonzistence
Stejně jako je nevyrovnaná úroveň vtipů, tak nekonzistentní je i přístup k postavám. Spousta z nich je ve filmu jen proto, aby tam byly, maximálně udělaly jeden vtip a zase sloužily jen jako stafáž. Může za to i fakt, že kopírovaný příběh z Toy Story by nestačil na opravdu dlouhých devadesát minut, a tak je to proloženo vedlejšími motivy, které ale nemají žádnou funkci. Několikaminutové pátrání po Baronově původním pánovi vyzní doztracena, scéna v továrně na párky je dlouhá a úplně zbytečná. A tak by se dalo pokračovat.
Pokud se objevovaly hlasy, že Tajný život mazlíčků bude peckou a nejlepším animákem roku, je zjevné, že to není pravda. (Zootropolis, třebaže není koncipována pro tak malé diváky, zůstane nedostižnou.) Dospělejšího diváka tolik nepobaví, nedojme, nezaujme. Ale jestli máte dítě ve věku 4-10 let, neváhejte a běžte do kina. Nezvedeného potomka na hodinu a půl zabavíte a bude se mu to líbit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.