Z více než 500 hodin záběrů ze soukromého archivu slavného fotbalisty vznikl film nazvaný jen jménem Diego Maradona. Portrét Argentince označovaného jedněmi za geniálního, jinými za vyvrhele, který obětoval slávě příliš mnoho, poskládal britský režisér, scenárista a producent Asif Kapadia.
Více než dvouhodinový snímek, který distributor představil novinářům, v Česku poprvé uvidí návštěvníci festivalu v Karlových Varech. Po festivalu bude na programu akce Vary ve vašem kině a do široké distribuce vstoupí 18. července
Kapadia natočil jen několik celovečerních hraných filmů, za dokumentární životopisný snímek Amy o zpěvačce Amy Winehouseové ale dostal Oscara. Před Maradonou věnoval film také legendárnímu brazilskému automobilovému závodníkovi Ayrtonu Sennovi, kterého mnozí považují za nejlepšího jezdce historie.
Programový ředitel karlovarského festivalu Karel Och ve středu před projekcí řekl, že Kapadia snímkem o Maradonovi završuje trilogii věnovanou slavným osobnostem. A každý z dokumentů měl podle něj trochu jiný žánr, Senna byl akční film, Amy muzikál a Diego Maradona je prý trochu gangsterka, sám režisér mluví o inspiraci ranými filmy Martina Scorseseho.
Film ukazuje začátky kluka z předměstského slumu, kde vyrůstal se čtyřmi sestrami a rodiči a už jako malý měl na zádech desítku, s níž pak slavil světové úspěchy. V 15 letech začal hrát fotbal za juniory a říká, že věděl, že musí živit rodinu; jeho snem prý tehdy bylo koupit rodičům dům.
Snímek chronologicky vypráví o jeho dalším vzestupu, o přestupu do neapolského klubu, který se potýkal s rasismem a nadávkami fanoušků severoitalských týmů jako Juventus nebo Inter. Sleduje, jak Argentina v roce 1986 díky Maradonovi vyhrála mistrovství světa, aby rok poté Neapol potácející se do té doby na chvostu ligy národní soutěž s Maradonou vyhrála. Jak obrovskou slávu to postavou malému fotbalistovi vyneslo a stal se ve městě prolezlém tehdy mafií polobohem.
Výraznou filmovou linkou je Maradonův nemanželský syn, který se narodil v době jeho působení v Neapoli v roce 1986 a k němuž se Maradona nepřiznal. Italský soud ale v roce 1993 Maradonovo otcovství uznal, až o deset let později se otec a syn potkali. "Je to jen má osobní teorie vycházející z toho, jak jsem ty lidi po léta sledoval. Ale myslím, že právě zapření tohoto dítěte stálo u kořenů Maradonových problému nebo je při nejmenším zhoršilo," uvedl Kapadia.
Diváci filmu vidí i to, jak je těžké fanatický obdiv ustát a jak Diego tráví čas na divokých večírcích, v nevěrách, podvodech a pletkách s mafií. Podle Kapadiy však ať už divák Maradonu miluje za jeho fotbalovou genialitu, nebo nenávidí za jeho podvůdky a slavnou boží ruku, nemůže na něj zapomenout. Snímek vyzdvihuje jeho odkaz, předvádí jeho genialitu novému publiku a vrhá světlo na jeho démony, kteří ho provázeli temnými stezkami jeho života, říkají tvůrci.
