Vzácně vyrovnané jsou čtyři filmové premiéry pro tento týden - umělecky ambiciózní projekty, které se nebojí klást si znepokojivé otázky. JCVD je filmem pro fanoušky belgického svalovce, pošmákne si na něm ale i zavilý intelektuál. Nezvaný host reflektuje nejen mezikulturní rozdíly. Happy-Go-Lucky je vtipnou i přemýšlivou komedií. Baader Meinhof Komplex skoro až dokumentárním stylem popisuje řádění německé teroristické skupiny RAF.
JCVD
Co se vám vybaví, když se řekne Belgie? Čokoláda, čůrající chlapeček nebo evropští byrokraté? A co „Svaly z Bruselu" neboli Jean-Claude Van Damme? Tenhle všemi posmívaný herec, který proslul pověstnými roznožkami, natočil ironický, vtipný a neodolatelně hravý film JCVD, který byl minulý rok uveden na prestižním filmovém festivalu v Cannes.
Dobře zvolený název filmu poskládaný z prvních písmen jména belgického svalovce výstižně odkazuje k principu celého filmu: ten operuje se skutečnou osobou Van Damma, v mnohém čerpá z jeho životních eskapád, proher i úspěchů, ale zasazuje ho do fiktivního příběhu, v němž se Van Damme zaplete do přepadení malé pošty.
Film si utahuje z fungování filmového průmyslu (Steven Seagal dostal Van Dammovu roli, když si ustřihl culík), s láskyplným úsměvem paroduje status hvězdy, kterou si každý okamžitě přivlastní, protože má pocit, že ji dobře „zná", když ji přeci vídá ve filmech a v novinách (a tak taxikářka začne Van Dammovi bez skrupulí tykat a řádně mu vyčiní, že si s ní nechce povídat) a hlavně rekapituluje úspěšnou, ale v posledních letech značně uvadající kariéru Jean-Clauda Van Damma.
Jako zjevení pak působí několikaminutový Van Dammův monolog pronášený přímo do kamery. Mnozí kritici ho vyzdvihují jako sebeironický a sebezpytující ponor do hercovy duše, ve které mluví o své cestě ke slávě, o svých úspěších, ale i pádech a karambolech. I slza tu ukápne. Takže: sebezpytující ano, sebelítostivé ano, ale sebeironické? Možná. Snad některé kritiky neznalé Van Dammovy květnaté mluvy překvapila jeho naivita, s níž se prezentuje, a kterou již bezpočtukrát ukázal během rozhovorů.
Ono je ale vlastně jedno, zda to herec myslel vážně nebo sebeironicky (i když ten jeho divadelně zabodnutý prst do tváře a upřený pohled spráskaného psa do kamery mě dosud straší ve snech), protože film JCVD je chytrou zábavou, hýřící vtipem a nadhledem, který navíc nabízí prostor k zamyšlení. A co víc si přát?
JCVD (Francie/Belgie/Lucembursko, 2008)
Režie: Mabrouk El Mechri, scénář: Frédéric Bénudis, Mabrouk El Mechri, Christophe Turbin, kamera: Pierre-Yves Bastard, hudba: Gast Waltzing, střih: Kako Kelber, hrají: Jean-Claude Van Damme, François Damiens, Zinedine Soualem, délka: 97 minut.
NEZVANÝ HOST
Nemohla by to být rozdílnější dvojice. Na jedné straně bělošský univerzitní profesor Vale, upjatý starší pán ve slušivém sáčku, potácející se v životě bez smyslu, ambicí i citů; na druhé pak mladý Syřan Tarok, emigrant bez papírů, který se navíc stal obětí podvodu, přesto ale neztrácí naději a s nespoutanou živelností se věnuje své největší zálibě - hře na bubínky džembe.
Ti dva se spřátelí a profesor Walter Vale začne s Tarokem a jeho černošskou přítelkyní Zsinav objevovat dosud nepoznané - odlišnou kulturu, radost z tvůrčí činnosti a nakonec i lásku. Schopnost pomoci druhému a angažovat se v jeho osudu ho nakonec obrací k sobě samému, k uvědomění si co ho v životě opravdu naplňuje.
OCENĚNÍ |
● Satellite Awards (2008) - nejlepší herec (Richard Jenkins), nejlepší scénář (Tom McCarthy) ● MFF v Moskvě (2008) - nejlepší herec (Richard Jenkins) ● MFF v Brisbane (2008) - cena Interfaith (Tom McCarthy) ● Oscar (2009) - nominace za mužský herecký výkon v hlavní roli (Richard Jenkins) ● Independent Spirit Award (2009) - nejlepší režie (Tom McCarthy) |
The Visitor (USA, 2007)
Režie a scénář: Tom McCarthy, kamera: Oliver Bokelberg, hudba: Jan A.P. Kaczmarek, střih: Tom McArdle, výprava: John Paino, kostýmy: Melissa Tothová, hrají: Richard Jenkins, Haaz Sleiman, Danai Gurirová, Hiam Abbasová, Marian délka: 104 minut.
HAPPY-GO-LUCKY
Mike Leigh, výrazná osobnost současného britského filmu, se po temném dramatu Vera Drake pustil do rozverně odvázané komedie Happy-Go-Lucky. Hlavní hrdinka Poppy je nezdolně optimistická mladá učitelka, která s neutuchajícím úsměvem na tváří čelí životním problémům a zejména zatrpklým a zapšklým prudičům - jako je učitel autoškoly nebo její těhotná sestra -, kteří se jí pokoušejí dobrou náladu jaksepatří zkazit.
ČTĚTE TAKÉ: Leigh: Happy-Go-Lucky bez smyslu pro ironii nepochopíte
Film posbíral bezpočet nominací a cen, mimo jiné oscarovou nominaci za nejlepší scénář či nominaci na Zlatý glóbus za nejlepší film. Zlatým glóbem a Stříbrným medvědem byla oceněna Sally Hawkinsová za hlavní ženskou roli.
Happy-Go-Lucky (VB, 2008)
Režie a scénář: Mike Leigh, kamera: Dick Pope, hudba: Gary Yershon, střih: Jim Clark, hrají: Sally Hawkins, Alexis Zegerman, Eddie Marsan, Samuel Roukin, délka: 118 minut.
BAADER MEINHOF KOMPLEX
Německý snímek o teroristickém hnutí Frakce Rudé armády (RAF) líčí jedno krušné desetiletí plné násilí, krveprolití a vražd líčí. Ultralevicové RAF v zájmu proklamovaných „humanistických ideálů" bojovalo proti německému vládnímu establishmentu a kapitalismu. Vše začalo v bouřlivých 60. letech, které byly ve znamení celosvětových studentských demonstrací nejen proti válce ve Vietnamu.
Přestože plný epizodních postav, soustředí se snímek na ústřední trojici vůdců RAF. Levicová novinářka Ulrike Meinhofová se po krvavém potlačení protivládní demonstrace v Berlíně, během níž je zastřelen mladý student, aktivně zapojuje do studentského hnutí. Spolu s Gudrun Ensslinovou a Andreasem Baaderem založí RAF. Jejich cílem je vést ozbrojený odboj proti politickému uspořádání v zemi. Po vojenském výcviku v táboru teroristické skupiny El Fatah v Jordánsku začnou vykrádat banky a provedou několik násilných a smrtících útoků.
Film vznikl podle stejnojmenné knihy Stefana Austa, která poprvé vyšla v roce 1985. A stejně jako aktuální film i ona vzbudila mnoho protichůdných reakcí kritiků, diváků a zejména pozůstalých po obětech teroristů z Frakce Rudé armády. Baader Meinhof Komplex se natáčel 74 dní během podzimu 2007. Převážná část se točila v Berlíně a okolí, dále se filmovalo v stuttgartském vězení, Mnichově, Římě a Maroku.
Recenzi Ondřeje Štindla čtěte ZDE.
Der Baader Meinhof Komplex (Německo, 2008)
Režie: Uli Edel, scénář: Uli Edel, Bernd Eichinger, kamera: Rainer Klausmann, hudba: Peter Hinderthür, Florian Tessloff, hrají: Martina Gedeck, Moritz Bleibtreu, Johanna Wokalek, Nadja Uhl, Jan Josef Liefers, Bruno Ganz, Vinzenz Kiefer, Alexandra Maria Lara, Hannah Herzsprung, délka: 150 minut.
Foto: Bontonfilm, AČFK, Artcam, SPI.
