Před kamerou stála poprvé už v patnácti a od té doby toho Tatiana Vilhelmová stihla víc než dost. Jedna z nejobsazovanějších českých hereček má na kontě více než tři desítky celovečerních filmů, hrála v rozličných divadlech od studiových po Národní a zářila také v televizních show. K tomu Vilhelmová, která 13. července oslaví čtyřicátiny, vychovává tři syny, jejím partnerem je o sedm let mladší a o 40 centimetrů vyšší idol dívčích srdcí Vojta Dyk.
Hladinu českého filmového rybníka rozčeřila v polovině 90. let, když ji Saša Gedeon obsadil do Indiánského léta (1995), kde jako protřelá Marie uváděla do života nesmělou sestřenici v podání Kláry Issové. O rok později dostala roli v generačním snímku Davida Ondříčka a to, jak se Vilhelmová svěřila, byl definitivní konec hodné dcerky. "Máma říká, že od filmu Šeptej, což bylo v mých šestnácti letech, prostě věděla, že je konec. Konec spořádané a hodné Táni," vyprávěla.
O svém povolání, ve kterém v českém prostředí dosáhla na mety nejvyšší včetně Českého lva za výkon ve Štěstí režiséra Bohdana Slámy (2005), dokáže mluvit s notnou dávkou nadsázky. "Mně to i dneska přijde legrační, říkat herectví práce. Je to můj koníček, za který mi někdo dává peníze. Ale takový přístup jsem k tomu měla od začátku, přišlo mi to hlavně zábavné. Dokonce i na prknech Národního divadla," řekla v jednom rozhovoru Vilhelmová, kterou si Ivan Rajmont vybral do Višňového sadu.
Hraní na první scéně ji ale neuspokojovalo ani zdaleka tolik, jako tancování a zábava. "Odehrála jsem představení v Národním a běžela s kamarádkou do Radosti, kde mě to bavilo stokrát víc. Tam jsem se převlíkla, udělala si ty bleštidla na oči a do čtyř do rána jsem tančila," vzpomínala Taťána Vilhelmová, která postupně získala pověst královny večírků. "Byly jsme takoví námořníci v sukních," popsala se smíchem divoké období, kdy tvořila nerozlučnou dvojku s Aňou Geislerovou.
"Já jsem si všecko naplnila až po okraj. V láskách, v práci i v těch večírcích. Není ani skulinka něčeho nesplněného," svěřila se herečka, která si před pár lety prošla těžkým obdobím, kdy bojovala se zánětem mozkových blan. Na nemoc ale nevzpomíná jen ve zlém. "Byl to půlrok, kdy jsem si, jak říkám, úplně vyčistila kredenc. Nesměla jsem ani číst, ani koukat na televizi, jen jsem ležela v šeru a koukala do stropu," vyprávěla Vilhelmová, která v té době právě začínala žít s novým partnerem.
Za sebou měla krach manželství s produkčním Pavlem Čechákem, se kterým má dva syny, ke kterým později přibyl třetí, jehož otcem je Dyk. "Mateřství vám otevře úplně nové dveře, přestanete myslet jen na sebe. Poznáte nesobeckou lásku, a to se mi líbí," říká herečka, která si děti dokáže užit. "Zažila jsem i to, že jsem dva roky nestála na jevišti a věnovala se našemu třetímu synovi. Byla jsem v pozadí a věřte nebo ne, taky jsem byla šťastná," svěřila se v jednom rozhovoru.
Divadlo je přitom pro její kariéru stejně důležité jako role před kamerou. Vedle české první scény, kde dva roky hostovala jako Aňa v Čechovově klasice, se objevovala na jevišti Rokoka či Divadelním spolku Kašpar, aby v roce 2002 na tucet sezón zakotvila v Dejvickém divadle, kde je teď v postavení stálého hosta a těší se na novou roli. Kromě toho zářila také na Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě coby Kateřina ve Zkrocení zlé ženy.
Většina lidí ale zná Vilhelmovou jako filmovou a televizní herečku. Před kamerou poprvé stála v Kachyňově přepisu Škvoreckého Prima sezony (1994), později hrála v seriálech Četnické humoresky, Okresní přebor nebo Labyrint. A na seznamu jejích režisérů asi nechybí žádný z úspěšných polistopadových filmařů. Vedle Gedeona a Ondříčka ji obsadili třeba Sláma (Divoké včely, Štěstí, Bába z ledu), Jan Svěrák (Vratné lahve) nebo Miroslav Krobot (Díra u Hanušovic).
Ve filmografii Tatiany Vilhelmové se vyskytují i filmy, které u kritiky neuspěly, trochu pozdvižení vyvolalo i její účinkování v show StarDance ...když hvězdy tančí, kde to dotáhla do finále. Také vyhrála jednu řadu soutěže Tvoje tvář má známý hlas. "Pro mě to jsou zásadní zářezy v 'kariéře'... Máte v pěti minutách perfektně zatančit, zazpívat, nebo dokonce někoho herecky ztvárnit, je pro mě něco obrovského," odmítá kritiku rodačka z pražského Žižkova, která ale dnes žije na Vinohradech.
