Speciální projekt
Hudba k Marketě Lazarové zazní na Strunách podzimu

Hudba k oceňovanému a vyzdvihovanému filmu Františka Vláčila Marketa Lazarová z roku 1967 zazní 9. října na festivalu Struny podzimu. Dílo skladatele Zdeňka Lišky se tak poprvé představí bez filmového plátna. První koncertní uvedení, které se uskuteční ve Foru Karlín, zazní v podání Baborak Ensemble, Martinů Voices a operních pěvců Kateřiny Kněžíkové a Josefa Moravce.

V rolích vypravěčů vystoupí Jana Štěpánková a Josef Somr. Událost inicioval skladatel Petr Ostrouchov, který dokázal získat od dědiců skladatele Zdeňka Lišky mimořádný souhlas k citlivým úpravám díla.

"Partitura má kolem 350 stran, hudba pokrývá celou délku filmu. Součástí partitury jsou často i ruchy, například rolničky zvonící na saních, které vezou titulní hrdinku do kláštera," řekl Ostrouchov. I proto využije umění šesti bubeníků.

Speciální výzvou bylo nastudování pro pěvecký sbor. V kompozici totiž hraje velkou roli magie lidského hlasu, modlení, šepot a deklamování liturgických textů.

Projekt nazvaný Zdeněk Liška: Marketa Lazarová bude jedním z vrcholů letos dvacetiletých Strun podzimu "Považujeme za čest, že se nám podařilo získat výjimečný souhlas dědiců k unikátnímu projektu. Budeme tak moci představit jedno z nejúžasnějších děl nejen filmové, ale i hudební historie 20. století," uvedl ředitel festivalu Marek Vrabec. Liškova hudba k Marketě Lazarové je podle něj svým rozsahem, koncepcí i dodnes trvající odezvou výjimečná.

Zdeněk Liška (1922-1983) patří k nezapomenutelným postavám české hudby, přestože se jeho tvůrčí energie zaměřila pouze na film. Jeho hudba je podle kritiků moderní, originální, nadčasová a velmi sdělná. Spolupracoval s mnoha klíčovými režiséry druhé poloviny 20.

století, od Jana Švankmajera přes Karla Zemana, dvojici Kadár & Klos až po Juraje Herze, Věru Chytilovou a Františka Vláčila, s nímž vytvořil kongeniální tvůrčí tandem. Právě film Marketa Lazarová patří k vrcholům jejich spolupráce. Dodnes je oceňována mimořádná role hudby ve filmu, která je mezinárodní kritikou označována za nejpůsobivější Liškovo dílo.

Vytvořil hudbu ke 146 celovečerním snímkům, řadě filmům animovaným, krátkým a dokumentárním i hudbu scénickou.

Průlomem byla originální a "industriální" hudba k filmu Vynález zkázy z roku 1958, vrcholným tvůrčím obdobím pak byla 60. léta, kdy se v ovzduší relativní umělecké svobody a tvůrčího rozmachu podílel na klíčových dílech takzvané nové vlny. Patří k nim snímky Ďáblova past, Smrt si říká Engelchen, Baron Prášil, Obžalovaný, Obchod na korze, Údolí včel, Spalovač mrtvol a Ovoce stromů rajských jíme.