Pulitzerovu cenu za hudbu získal raper Kendrick Lamar, dosud se přitom udělovala výhradně jazzovým muzikantům nebo interpretům vážné hudby. Zveřejňujeme Lamarův profil, který vyšel v TÝDNU na konci února, když Lamar kraloval hitparádám se soundtrackem ke snímku Black Panther.
Hned po premiéře bylo zřejmé, že Černý panter aspiruje na nejúspěšnější film z produkce Marvel Studios a bude nejnavštěvovanějším snímkem, který kdy režíroval a napsal Afroameričan. Během prvních čtyř dnů vydělal v amerických pokladnách 242 milionů dolarů, což je druhý historicky nejlepší výsledek (za Star Wars: Síla se probouzí). Nad snímkem oslavujícím africkou kulturu se rozplývají kritici i diváci.
Přes všechen úspěch a rozruch není hlavním hrdinou král T'Challa v podání Chadwicka Bosemana, ale spíše Kendrick Lamar. Soundtrack třicetiletého rapera debutoval z první pozice amerického žebříčku Billboard, což se naposledy povedlo hudbě z filmu Sebevražedný oddíl (2016), pro změnu z dílny DC Comics. Těžko si představit, že by producentem písní k snímku oslavujícímu africkou kulturu mohl být někdo jiný než supertalent z nechvalně proslulého losangeleského předměstí Compton.
Dětství? Mrtvoly a basketbal
Kendrick Lamar už pár let platí za nejsilnější hlas angažovaného rapu a pro mnohé platí za krále současného hip hopu. Narodil se v roce 1987 v poslední nemocnici, která tehdy v Comptonu stála, krátce nato lehla popelem. První mrtvé tělo viděl, když mu bylo pět let, ve vzpomínkách přesto mluví o zábavném dětství. "Když žiješ v prostředí, kde jsou takové věcí na denním pořádku, začneš si myslet, že takhle žijí všichni, a soustředíš se na pozitivní věci: hraješ basket, fotbal a chodíš do kina. Vůči negativním zážitkům jsi otupělý," vzpomínal před časem Lamar, jenž stejně jako všechny děti z bloku sníval o hvězdné kariéře v NBA.
Jeho osud přepsal "madmaxovský" videoklip California Love. Bylo mu devět a poprvé viděl rapovat Tupaca a Dr. Dreho. Fascinovala ho lyrika slov prvně jmenovaného, přičemž netušil, že ten druhý ho později uvede do světa velkého hudebního byznysu. "Nemůžu popsat, jak jsem se v ten moment cítil. Tolik různých emocí. Plný vzrušení. Plný radosti a dychtivosti. Po dvaceti letech už přesně vím, co jsem tehdy cítil. Inspiraci," vzdal poctu Tupakovi, který v pětadvaceti letech podlehl střelným zraněním.
Kendrick Lamar znal realitu války gangů Comptonu velmi důvěrně. Jeho otec se na chvíli zapletl s Gangster Disciples, strýcové byli členy Compton Crips, na tamní poměry ale vyrůstal v bezproblémové rodině. Sklouznout do náruče gangu je v Comptonu spíše samozřejmé než běžné, hrátky se střelnými zbraněmi a teritoriální přetahování ale Lamarovi neimponovaly. V sedmnácti přestal pít alkohol a kouřit marihuanu a střední školu dokončil jako premiant. Může to znít banálně, ale už tohle rozhodnutí ho ve světě současného trendy hip hopu, který v útěku před realitou oslavuje tlumicí účinky antidepresiv Xanax nebo Zoloft, předurčilo k tomu, aby byl výjimečný.
Není všechno zlato, co se třpytí
Když legendární skupina N. W. A. vydala v roce 1988 album Straight Outta Compton, zrodil se subžánr gangsta rap, na němž Kendrick, stejně jako většina dětí Comptonu, vyrostl. Bylo logické, že na něj navázal, perspektivu siláckého žánru ale obrátil o sto osmdesát stupňů. V šestnácti vydal pod pseudonymem K-Dot první mixtape, na koleně stlučenou nahrávku, na níž rapoval do "vypůjčených" instrumentálů, a jeho texty se poplatně žánru hemžily bohatstvím, zbraněmi i ženami.
Lamar ale pozlacené propriety předměstí neviděl jako jediné východisko z bídné reality, publiku je představil jako cestu k jepičímu a neúplnému životu. Zatímco Tupac Shakur zemřel v pětadvaceti, Lamar tvrdí, že by rád rapoval i v pětačtyřiceti. Poté, co se díky prvním nahrávkám a improvizovaným kláním s ostatními rappery dočkal lokálního respektu i pozornosti, na debutu Good Kid, m. A. A.d city vyhlásil násilí pouličních gangů otevřenou válku.
Už jen názvem prvotiny se v roce 2012 pasoval do role kluka, jemuž nejsou šílené poměry domoviny lhostejné. "Jestli se Pirus a Crips začnou snášet, na konci tohohle songu mě nejspíš odstřelí," rapoval v titulní m. A. A.d. city. To se naštěstí nestalo a na obalu singlu I, jenž v roce 2015 uvedl druhé album To Pimp a Butterfly, je fotografie dvou mužů v modré a červené teplákové soupravě (barvy Crips a Pirus), kteří namísto znamení gangu ukazují pomocí prstů symbol srdce.
Svět tehdy v Lamarovi rozeznal výjimečný talent, mladý rapper přesto neustrnul v kleci jednoho tématu. Singl I, jemuž dominuje refrén "Miluju sám sebe", věnoval všem, již o sobě pochybují. "Ta píseň je pro lidi, kteří tápou, jak se probít životem. Je pro všechny, kteří bojují s temnými myšlenkami, myšlenkami na sebevraždu," upřesnil v rozhovoru a jedním dechem přiznal odvrácenou stranu úspěchu a tlak spojený s jeho pozicí.
Budeme v pohodě
Lamar se stal superhrdinou afroamerické kultury dlouho předtím, než režisér Black Panthera Ryan Coogler začal filmovou adaptaci komiksu ze 60. let točit. Na trůn současného hip hopu zasedl, když mu album To Pimp a Butterfly před dvěma lety vyneslo jedenáct nominací na cenu Grammy. Více (dvanáct) jich dostal jen Michael Jackson za album Thriller v roce 1984.
Lamar proměnil sice "jen" pět zmíněných nominací, ovšem není mnoho takových, kteří by se s ním mohli díky jeho lyrickým obratům a vyprecizované technice rapu měřit. Jako vrcholně mainstreamový umělec se nebojí experimentovat, poplatné trendy jen lehce akcentuje a raději hledá cesty nové - jakkoli to v 21. století může znít naivně. Na albu To Pimp a Butterfly rapuje do divokého jazzu a navzdory globálnímu úspěchu je nahrávka především avantgardní.
"Budeme v pohodě," zpívaly davy lidí při demonstracích na obou stranách Atlantiku a píseň Allright se stala neoficiální hymnou hnutí Black Lives Matter (Na černých životech záleží) protestujícího proti častým zabíjením Afroameričanů policií. Status mluvčího africké diaspory potvrdil loňským albem Damn., jež tématy daleko přesáhlo hranice rodného Comptonu.
Na aktuální soundtrack Black Panther přizval i prakticky neznámé africké umělce, již však mezi celebritami, jako jsou The Weeknd, Travis Scott nebo SZA, rozhodně nezapadli. Skladba Opps s johannesburskou rapperkou Yugen Blakrok patří k nejsilnějším momentům alba.
Kendrick Lamar dokáže černošskou kulturu oslavovat bez klišé, příkras i pocitu ublíženosti. Jako odpověď na bolestné stigma kolonialismu nabízí pozitivní myšlení a pokoru. Nyní je jeho největší výzvou zůstat nohama na zemi a autentický. Právě proto totiž před lety zavrhl pseudonym a začal vystupovat pod občanským jménem.
