Palác Akropolis ve čtvrtek 16. září roztaje pod křehkými melancholickými songy současné norské písničkářky číslo jedna - Hanne Hukkelbergové. Jednatřicetiletá umělkyně přirozeně abstrahuje do svých textů viděné obrazy, stejně jako do své hudby slyšené zvuky.
Je přirovnávána k Björk a neváhá píseň o síle severského větru ozdobit retro klapotem psacího stroje, spojit středověkou hudbu s vrstvenými hlasy deformovanými moderní technologií nebo si přizpůsobit kousky od Pixies.
Songy Hanne Hukkelbergové se znamenitě ubrání jakékoliv žánrové identifikaci. Její všestrannost je zřejmá z biografie na první pohled. Začínala s doom metalem, spolupracuje se členy skupin nejrůznějších žánrů, například Jaga Jazzist, Shining nebo Hura Torpedo, a její jméno figuruje i v soundtracku druhého dílu Letopisů Narnie.
"Hlas Hanne Hukkelbergové má schopnost rozněžnit i to nejzamrzlejší srdce," napsal o její debutové desce Little Things britský deník The Sun. Spolu s producentem Kare Vestrheimem Hanne obalila svoje intimní melodie do zvuků neobvyklých hudebních nástrojů, jako jsou hrací skříňky, mandolíny, Glockenspiel nebo skleničky na víno, a tak vznikl unikátní debut Little Things.
Druhé album Rykestraße 68 (2006) je pojmenované po ulici v Berlíně, kam se Hanne uchýlila na několik měsíců hledat inspiraci. Jsou v něm zapsané její zážitky z německé metropole a nahrávka je celkově temnější a emocionálně vypjatější. Hanne za ní obdržela "norskou Grammy". O rok později upoutala svým uhrančivým hlasem pozornost tvůrců filmové fantasy ságy Letopisy Narnie a skladbou Lucy přispěla na soundtrack k jejímu druhému dílu Princ Caspian.
Zatím poslední deskou Hanne Hukkelbergové je loňský počin Blood from a Stone, který je vzpomínkou na její teenagerské roky, kdy milovala syrový metal a rock.
