Vědecká pracovnice Knihovny Akademie věd Lenka Veselá dnes představí v prostorách švédského velvyslanectví v Praze svou knihu, v níž mapuje osudy knih z českých a moravských knihoven odvezených v letech 1645 až 1648 do Švédska jako válečná kořist.
Veselá se specializuje na dějiny českých knihoven v raném novověku a dějiny knihtisku a stojí rovněž za informačním portálem Švédská knižní kořist z Čech a Moravy v letech 1646–1648, který představuje výsledky postupného mapování dochovaných knih zabavených švédskými vojsky na konci třicetileté války.
Kniha s názvem Švédská knižní kořist z českých zemí sleduje životní cyklus svazků, které před koncem třicetileté války švédská vojska zkonfiskovala v mnohých českých a moravských knihovnách, především v Mikulově, Olomouci a Praze. Dotklo se to zhruba 25.000 knih a rukopisů, z nichž část se dochovala do současnosti ve více než šedesáti institucích napříč Evropou.
Veselá v publikaci sleduje knihy od okamžiku jejich konfiskace přes transport do Švédska a jejich začlenění do tamního prostředí až po jejich znovuobjevování. Středobodem knihy je virtuální rekonstrukce odvezených knihoven, které se tak po staletích symbolicky vrací na mapu české kulturní paměti.
Na přelomu let 2007 a 2008 měli Pražané a návštěvníci metropole možnost na vlastní oči vidět patrně nejznámější knihu, které se Švédové během třicetileté války zmocnili a dnes je v Královské knihovně ve Stockholmu, a to Codex gigas. Barevný čert vyobrazený v knize dal spisu lidový název Ďáblova bible. Kniha byla vystavena v pražském Klementinu, kde ji za téměř půl roku vidělo přes 61.000 lidí. O zapůjčení kodexu požádal v roce 2005 tehdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD) při návštěvě Švédska. Zaručil se, stejně jako při zahájení výstavy jeho nástupce Mirek Topolánek (ODS), že je to jen půjčka, nikoli snaha o restituce válečné kořisti.
