Hudebník řeckého původu Vangelis, který 29. března slaví pětasedmdesáté narozeniny, patřil mezi průkopníky elektronické hudby. "Syntezátorového kouzelníka" asi nejvíce proslavila hudba k filmům 1492: Dobytí ráje, Ohnivé vozy, Blade Runner nebo Alexander Veliký. Jím komponovaná a nahrávaná hudba ale doprovázela i nespočetné koncerty operních hvězd, ojedinělé hudební produkce nebo také celosvětová sportovní klání včetně olympiád.
Narodil se jako Evangelos Papatanasiu a hudebním talentem oplýval už jako čtyřletý, nikdy ale nenašel vztah k formálnímu hudebnímu vzdělávání. "Vždy jsem cítil, že byste si neměli osvojovat znalosti ostatních, neboť největší význam mají osobní zkušenosti a zrání," řekl jednou. Vangelisův talent našel zprvu uplatnění ve skupině Formynx, jež se stala nejpopulárnější řeckou kapelou. V roce 1968 se přestěhoval do Paříže, kde sklízel úspěchy se skupinu Aphrodite's Child.
Ve Francii se také dostal do kontaktu s filmem, Vangelisova hudba podkreslovala dokumenty ze světa zvířat francouzského režiséra Fredericka Rossifa. Po přestěhování do Londýna v roce 1974 se spekulovalo, že bude hrát se skupinou Yes. Místo toho Vangelis založil vlastní studio. A hned první album Heaven and Hell jej katapultovalo mezi hvězdy populární hudby v Evropě i USA. V roce 1981 pak složil hudbu k Ohnivým vozům, za kterou získal filmového Oscara.
Vangelisova hudba je natolik rozmanitá, že ji nelze zařadit ani k popu, rocku, klasice, jazzu či nové vlně. "Snažím se pouze o to, aby lidé měli možnost prostřednictvím mé hudby poznat, co si myslím. Zprostředkovávám vám hudbu a je plně na vás, co si s ní uděláte," řekl v jednom ze vzácných rozhovorů. Své soukromí si totiž skladatel, který vytvořil hymny pro světový fotbalový šampionát v roce 2002 nebo aténskou olympiádu o dva roky později, pečlivě chrání.
