V posledních letech byl Robert Nebřenský nejviditelnější v (nejen jogurtových) reklamách, drobných filmových rolích a aktivitách Divadla Sklep. Už před časem si ale o návratu kapely Vltava, jedné z nejoriginálnějších domácích skupin devadesátých let, cvrlikali i vrabci na střechách a bylo jen otázkou, zda se jedná o momentální kratochvíli a nebo seriózní návrat.
Vltava, shromážděná od roku 1986 kolem zpěváka a kytaristy Roberta Nebřenského (předtím člena skupiny Krásné nové stroje) se po sedmi letech vrací na pódia. Její aktuální sestava částečně vychází z posledního personálního obsazení Vltavy v roce 2003, kdy v ní působili Nebřenský, bubeník Martin Vajgl a klávesista František Svačina. Novými členy kapely jsou baskytarista Tomáš Uhlík a známý kytarista Peter Binder.
"Pro Bindera není Vltava zcela nová kapela, protože s ní již spolupracoval jako host na albu Mládí i tak velkou lásku bere s humorem," uvedl manažer Šimon Kotek. Současná Vltava podle něj chce stavět na novém repertoáru, na druhou stranu se nechce distancovat od původní Vltavy, a proto lze na koncertech očekávat i staré písničky. Překvapivě však v sestavě chybí v minulosti vždy přítomné dechové nástroje, takže asi i některé hity zůstanou u ledu.
"Kapela plánuje přes léto navštívit několik vybraných akcí a na podzim vyrazit na regulérní turné po České republice," podotkl Kotek. Vltava již například na konci května zahrála v areálu koupaliště v Poličce na festivalu Rockoupání, a bude třeba i jednou z hlavních hvězd moravského festivalu Beseda u Bigbítu v Tasově.
Skupina Vltava se po šestnácti letech společného hraní rozloučila se svými fanoušky koncertem v pražském Paláci Akropolis v roce 2003. Koncert byl vyprodán dlouho předem. Nejlépe se poté "uplatnil" bubeník Martin Vajgl, který hrál například s -123min., Wanastowými Vjecmi a i nyní je zároveň členem Čechomoru.
Nebřenský byl od odchodu původního baskytaristy Jana Maxy téměř výhradním autorem písniček, staral se o styl i zvuk skupiny. Pro skupinu byl od počátku charakteristický humor, 
často sklouzávající k parodii (parádním číslem ranného repertoáru byla například znělka seriálu 30 případů majora Zemana), což později Robert Nebřenský uplatnil i jako člen Divadla Sklep. V minulých letech se také Nebřenský k hudbě příležitostně vracel - například spoluprácí se skupinou The Tap Tap nebo projektem Magnetik.
Největší devizou Vltavy byla původnost a nezávislost na jakýchkoli žánrech. Na české hudební scéně se pohybovala mimo jakoukoli kontinuitu. Písničky pohybující se někdy na hranici popu i kýče, u kterých si posluchači nikdy nemohli být jisti, co je míněno vážně a co je ironií, zazněly na stovkách koncertů v Česku i na Slovensku a zůstávají zachovány na čtyřech deskách a jednom výběru nejlepších hitů.
Úplně první klip Vltavy z osmdesátých let, s mladým Bohumilem Kleplem v hlavní roli.
Foto: Archiv TÝDNE, www.nebrensky.cz
