Scenáristovi Jiřímu Hubačovi vděčila plejáda českých herců za skvělé příležitosti. Před kamerou díky němu excelovaly Jiřina Jirásková nebo Jiřina Bohdalová, výrazné úlohy napsal i pro Martina Dejdara, Vlastimila Brodského nebo Vladimíra Menšíka. Hubač, který 27. září ve věku 82 let zemřel, patřil mezi autory, kteří svá díla psali vybraným hercům přímo na tělo. Nepřestal tvořit ani v požehnaném věku, na Barrandově chystají natáčení seriálu Salón Gruber podle jeho scénáře.
Jiří Hubač, kterého k literární tvorbě přivedla v polovině 50. let vleklá choroba, se nikdy se netajil tím, že ho jako autora přitahovali hlavně lidé v mezních situacích s tragickými osudy. Přesně takovou byla třeba postava alkoholika v jeho úspěšných televizních inscenacích Ikarův pád (1976) a Tažní ptáci (1984), kterou Hubač napsal pro Vladimíra Menšíka. Ten se mu za to odvděčil nezapomenutelným hereckým výkonem, do kterého promítl osobní problémy s alkoholem.
Po smrti autora řady uznávaných seriálů Jaroslava Dietla v polovině osmdesátých let viděli mnozí diváci i tvůrci v Hubačovi jeho nástupce. Hubač ostatně s Dietlem spolupracoval už v šedesátých letech na seriálech Tři chlapi v chalupě a Eliška a její rod, nicméně on sám seriály příliš nemiloval. Přesto u diváků zabodoval hned se dvěma z nich - Dobrá voda (1983) a zejména pak Sanitka (1984).
Nepřinesly mu ale satisfakci odpovídající námaze. A ani odezva nebyla tak výrazná jako u Dietla. Hubač psal každý díl jako samostatnou kapitolu, hrál si s psychologií postav. "Dnes se od seriálů očekává jen rychlost, a jak to bude dál," řekl. Nejednoznačný Hubačův vztah k seriálům dokládají i slova o tom, že mu jako scenáristovi sice umožňují vyčerpat všechny možnosti, které mu látka nabízí, na druhou stranu je to ale droga, která často degraduje drama na pouhé vyprávění příběhu.
Vedle televize - k nezapomenutelným inscenacím patřil Lístek do památníku s Karlem Högerem (1975) nebo televizní film Zámek v Čechách s Jiřinou Jiráskovou v roli hraběnky (1992) - napsal Hubač i několik scénářů pro kina. Krásných rolí se díky němu dočkali herci například ve snímku Babí léto (2001), ve kterém excelovali Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková a Stanislav Zindulka. Všichni za něj obdrželi Českého lva. Obdobně nechal Hubač zazářit i Jiřinu Bohdalovou prostřednictvím slaboduché ženy ve filmu Fany (1995).
Jako autor si Jiří Hubač několikrát odskočil i k divadelnímu dramatu, v 70. letech to byly adaptace slavných románů, jako Král krysa nebo Komu zvoní hrana. Jiřině Bohdalové, kterou tehdy skoro neznal, slíbil, že jí napíše hru na tělo. Přes původní těžkosti z toho byl Dům na nebesích (1980), který se hrál pět let na Vinohradech. O šest let později napsal pro stejnou herečkou Generálku, která se dočkala i televizní adaptace. Podepsán byl i pod libretem muzikálu Johanka z Arku (2000).
Jiří Hubač se narodil 27. srpna 1929 v Praze, vystudoval elektrotechnickou průmyslovku. Do osmnácti let se věnoval hlavně sportu, pak ale prodělal tuberkulózu. Zážitky z léčení popsal v Učiteli tance (1994), v němž exceloval Martin Dejdar. Pracoval jako konstruktér, později působil jako redaktor časopisu Úřadu pro patenty a vynálezy. V roce 1960 nastoupil jako dramaturg do Československé televize, odkud po čtrnácti letech raději odešel na volnou nohu. Za svá díla dostal řadu cen doma i v zahraničí, v roce 1999 byl zapsán do televizní Dvorany slávy, o tři roky později si odnesl Českého lva za scénář k Babímu létu.
