Arnošt Lustig: Za Kunderu <span>dám pravou ruku</span>

Kultura
23. 10. 2008 13:15
Spisovatel Arnošt Lustig je nejnovějším držitelem Ceny Franze Kafky.
Spisovatel Arnošt Lustig je nejnovějším držitelem Ceny Franze Kafky.

Spisovatel Arnošt Lustig je nejnovějším držitelem Ceny Franze Kafky.Spisovatel Arnošt Lustig nevěří, že by Milan Kundera někoho udal. Autor, který dnes převezme Cenu Franze Kafky, prý považuje i na základě vlastní zkušenosti policejní dokumenty z dob komunistického Československa za nevěrohodné a zmanipulované. 

"Když se zeptáte, komu věřím, jestli československé Státní bezpečnosti, bez váhání odpovím, že věřím Kunderovi. Kundera je můj kamarád a dal bych za něj pravou ruku, že to není žádný udavač," řekl dnes Arnošt Lustig. Dokument, kterým ústav dokládá svá tvrzení o Kunderovi, však je zápisem z místního oddělení policie, nikoli StB.

Spisovatel, který bojuje s těžkou nemocí, dnes převezme Cenu Franze Kafky, jejímiž držiteli se v nedávné minulosti stali i pozdější nositelé Nobelovy ceny Haruki Murakami, Elfriede Jelineková a Harold Pinter.

Komunistické dokumenty by se měly spálit

Kauza Kundera"Nechápu, že v Čechách se ještě tolik věří písemným dokumentům Státní bezpečnosti. Tyto dokumenty by se jednoho dne měly dát na jednu hromadu a spálit," řekl Arnošt Lustig a  připomněl, že byl sám StB vyšetřován a odsouzen na tři a půl roku za nedovolené opuštění republiky. "Byl jsem vyšetřovaný Státní bezpečností v tu dobu, kdy Kundera měl údajně mít tu aféru, za pomoc utečencům do Palestiny," řekl.

Ve skutečnosti prý jen radil studentovi, který ho zastavil na ulici. Říkal, že má tetu v Palestině a ptal se, co má dělat. "Jenže on chtěl utéct, chytili ho a on jim řekl, že se mnou mluvil. Tak mě zatkli," řekl Lustig. Vyšetřovatel pak po něm chtěl podepsat protokol, s jehož zněním Lustig nesouhlasil. "Já si to přečetl a řekl jsem, že to nemůžu podepsat, protože je to naprostá blbost. On ale řekl, že opovrhuju jeho prací, protože to dělal šest hodin," vzpomíná spisovatel. Přesto protokol podepsal, ale připsal k němu dovětek, "že to všechno jsou úplné blbosti". "Kdybych to podepsal ze strachu, tak by tam dodnes bylo.... jistě to tam někde je, bylo to v roce 1950. Také by někdo mohl říct, že jsem něco na policii řekl. Já jsem to neřekl, on si to vymyslel, protože potřeboval někoho obvinit. Státní bezpečnost měla instrukce najít nepřítele, a když ho nenašla ve skutečnosti, tak si ho vymyslela," řekl.

Kunderovo jméno našel v archivech badatel Adam Hradilek, který pátral po osudech Dvořáčka spojených s životním příběhem své příbuzné Ivy Militké. Podle Hradilkova zjištění Dvořáček uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa. Do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. V Praze náhodou potkal svou známou Ivu Militkou, k níž na kolej si uložil kufr. Když si pro něj později přišel, čekala na něj policie a zatkla ho. Na to, že Dvořáček se na koleje vrátí, bezpečnost podle Hradilka upozornil právě Kundera. Dvořáček strávil 14 let ve vězení.

Foto: archiv Týdne

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ