Novinka
Hořká kniha napsaná vězněm v Terezíně odkrývá nacistické lži

V Maiselově synagoze v Praze představí knihu, kterou její autor Otto Weiss (1898 až 1944) napsal v roce 1943 v Terezíně. V dalším roce byl deportován do Osvětimi, kde jeho stopy končí. Knížku nazvanou I viděl Bůh, že je to špatné bude podepisovat autorova dcera, malířka Helga Hošková-Weissová, která ji doprovodila kresbami. Také její deník, který si psala od roku 1938 až do konce války je unikátním svědectvím o pronásledování Židů nacisty.

Novela Otty Weisse I viděl Bůh, že je to špatné je silným osobním svědectvím historických událostí. Weiss knihu napsal v Terezíně v roce 1943, kresbami ji doplnila jeho dcera Helga, tehdy třináctiletá. Společně knihu věnovali Helžině matce Ireně k narozeninám. Krátce poté byl Otto Weiss zařazen do transportu do Osvětimi, odkud se nevrátil. Patrně byl hned po příjezdu poslán do plynové komory.

Weissova novela vypráví o tom, jak Bůh, který na sebe vzal lidskou podobu, se přichází podívat do Terezína, aby se na vlastní kůži přesvědčil, jaká je mezi vězněnými Židy situace. Do prostého příběhu je vložena vážnost i hloubka, předstíraný úsměv zakrývá hořkost a smutek. Kniha odhaluje zrůdnost a rafinovanost lživé nacistické propagandy užívané k utajení pravdy a k oklamání světa. Válku toto osobní svědectví přečkalo zazděné na půdě terezínských kasáren.

Weissova dcera Helga se narodila v roce 1929 v Praze v židovské asimilované rodině. V prosinci 1941 byla s rodiči deportována do terezínského ghetta, prošla Osvětimí, Freibergem a Mauthausenem. Je jedním z mála bývalých terezínských dětí, které přežily holokaust. Po válce vystudovala VŠUP, ve své umělecké tvorbě se věnuje převážně válečné tematice. Před čtyřmi lety vyšel česky poprvé její příběh v knížce Deník 1938-1945.