Před 180 lety, 23. dubna 1836, poprvé vyšla básnická sbírka Máj, kterou vlastním nákladem vydal tehdy pětadvacetiletý Karel Hynek Mácha. Knížka se bezprostředně dočkala odmítnutí kritiků; teprve následující generace přijala Máchův Máj za svůj a povýšila jej na klenot české poezie.
Námět pro svou sbírku získal Mácha při návštěvě Bezdězu v létě 1832. V hospodě tehdy vyslechl příběh otcovraždy, která se stala v Dubé u Doks. Hlavním protagonistou vyprávění byl mladík Hynek Schiffner, jenž zabil svého otce, protože mu bránil v lásce. Na tomto drastickém základě pak Mácha vystavěl své vrcholné dílo, plné lyrických a reflexivních pasáží.
Máchovi současníci Máj nepochopili a poměrně příkře odsoudili. Už pro následující generaci se ale Mácha stal idolem a symbolem romantické vzpoury. V dalších letech byl již takřka bezvýhradně přijímán a stal se inspirací pro řadu následovníků.
