Kniha TÝDNE: Autobus sebevrahů od Arta Paasilinna

Černý humor, sarkasmus a trocha oddechové literatury. Přesně to je Autobus sebevrahů. Jedna z nejznámějších knih oblíbeného finského spisovatele Arta Paasilinna. Pokud se nebojíte vydat na cestu s partou Anonymních sebevrahů, rozhodně byste o přečtení této knihy měli uvažovat. V těžkých chvílích je totiž potřeba špetka černého humoru, která odlehčí napjaté situace a zvedne náladu.

Již sám název dokáže čtenářům napovědět, o čem kniha bude. Ne nadarmo se říká, že seveřané jsou jedni z nejnešťastnějších lidí na světě. Může za to celoroční zima, nebo půlroční tma? Kdo ví. Ale jisté je, že s těmito sebevrahy se nudit nebudete.

Když jde zkrachovalý podnikatel spáchat sebevraždu do seníku, netuší, že tam narazí na podobně smýšlejícího muže, který chce také skoncovat se životem. Avšak místo smrti se mezi nimi vyvine silné přátelské pouto a sami se začnou ptát, jestli existuje více Finů uvažujících o sebevraždě. Aby to zjistili, dají si inzerát do novin. Na ten přijde hotová smršť dopisů od Finů i Finek, kteří mají podobně chmurné myšlenky. Když se společně sejdou na velkém sjezdu sebevrahů, padne mezi nimi rozhodnutí spáchat společnou sebevraždu. A tak začíná bláznivá jízda skupinky lidí v autobuse Tempobus napříč Evropou. Nejprve mají namířeno až na nejsevernější mys Evropy Norkapp, kde se plánují společně vrhnout do vln oceánu, a tím ukončit svůj bezútěšný život. Dobrodružství, které spolu ale zažijí, může i nemusí jejich rozhodnutí změnit. Jestli nevyjde Norkapp, mají v záloze smrt pádem z útesů v Alpách nebo poslední setkání v portugalskému "mysu na konci světa". Dokáže nově nalezené přátelství zajistit dlouho hledanou radost ze života?

Pokud jste fanoušky černého humoru, narazili jste na tu správnou knihu. Trefný popis  humorných situací, které si skupina během své cesty prožije, rozhodně stojí za to. Jediné, co může zpočátku přinést problémy, je velké množství postav, jež postupně začnou splývat dohromady i s jejich osudy: pro čtenáře může být občas náročné se v nich orientovat. I přes tyto drobné nedostatky je kniha považována za skvělou sondu do smýšlení Finů, které se o tolik liší od naší středoevropské nátury.

A nemusíte tuto knihu brát pouze jako oddechovou. Objevíte v ní spoustu vtipných a současně pravdivých myšlenek o životě a smrti, přitom je  neztrácí čtivost. Ostatně jak v ní stojí: "Když se nepovede sebevražda, není to nezbytně ta nejsmutnější věc na světě. Člověku se nemůže podařit všechno." Je jasné, že autor dokáže psát o velmi vážných věcech s nadhledem a lehkostí, což řada čtenářů jistě ocení.