Kniha TÝDNE. Tracyho tygr od Williama Saroyana

William Saroyan se narodil v kalifornském Fresnu do rodiny arménského původu. Byly mu tři roky, když jeho otec zemřel a William byl se sourozenci umístěn do sirotčince. Začal pracovat brzy, už jako dospívající mladík, a celý život se potýkal s finanční tísní. Jednoho dne narazil na několik otcových povídek, což jej přivedlo k myšlence stát se spisovatelem. Psaní se věnoval od poloviny třicátých let a jeho tvorba věrně reflektovala to, co dobře znal.

Tracyho tygra napsal Saroyan roku 1951. Ve své autobiografii O neumírání prozradil, že na novele pracoval společně s dalšími dvěma knihami, v období velkých finančních nejistot. Při psaní Tracyho tygra netušil, co z příběhu bude, ten měl však nakonec velký úspěch a ovlivnil řadu moderních umělců (jen u nás inspiroval kapelu Laura a její tygři, Vypsanou fiXu nebo muzikantku Radůzu). Novela se dočkala několika divadelních zpracování a vyšla dvakrát v podobě audioknihy (r. 1996 v podání Vlastimila Brodského, o čtrnáct let později dílo namluvil kolektiv autorů (Vojtěch Dyk, Arnošt Goldflam, Ivan Trojan a další).

Příběh vypráví o chlapci jménem Thomas Tracy, který si v patnácti letech vybral svého tygra. Aniž by tygr (který byl vlastně černým panterem, ale co na tom sejde) opustil svoji klec v zoologické zahradě, mladíka od té chvíle doprovází - ostatními neviděn. Mladý muž se odstěhuje do New Yorku, kde pracuje pro firmu Otto Seyfang jako nosič pytlů s kávou. Právě zde se Tracy setká se všemi zásadními postavami: nadřízeným Valorou, Otto Seyfangem, ochutnavačem Nimmem, starým doktorem Pingitzerem, vyšetřovateli Huzingou a Blyem nebo dívkou ve žlutých šatech, Laurou Luthyovou.

Tygr je abstraktním pojmem, který si každý vysvětluje trochu jinak. Jde o vnitřní hlas, vaše druhé já, chuť žít či milovat. S přibývajícím věkem a pravidly ve společnosti je snadné tygra uspat či o něj přijít; symbolizuje něco, kým jsme, než se toho začneme bát. Příběh staví na podobenstvích a každý charakter představuje jiné téma moderní doby: sny ustupující na úkor "teplého místečka", že tráva je jinde zelenější, (ne)vědomí vlastní smrtelnosti a výčitky z chyb, které mohou determinovat náš život. Saroyan ovšem tvrdí, že nikdy není pozdě začít znovu.

Novele slouží ke cti její mnohoznačnost. Na světě najdete jen málo knih, které vás nechají domyslet si význam i ponaučení celého díla. Při každém čtení narazíte v příběhu na něco nového: autor zde oslavuje život, co ho činí lepším a bohatším, lásku ke všemu živému. Nejeden z nás se pak zamyslí nad svým tygrem. Bez tygra jen živoříme, ale probudíme jej v sobě pokaždé, když učiníme smělý krok kupředu.