Čeští politici jako by zoufale potřebovali někoho, kdo by jim poradil, jak se mají zachovat v mezních situacích. Inspirací může být kniha Poselství šamanů.
Jejím autorem je německý novinář Geseko von Lüpke, což nebudí zprvu žádný dobrý dojem, když jí však trochu zalistujeme, ukáže se, že jde o publicistiku docela cennou. Von Lüpke totiž zpovídal současné šamany napříč celým světem, od Afriky po Grónsko, od Mongolska až do Peru.
Zvláště neobvyklý až ztřeštěně vyhlížející je povídání s Dusty Millerem XIII. a Dusty Millerem XIV., otcem a synem z Anglie, kteří se považují za poslední příslušníky 5300 let starého předkeltského kmene Elfinů a tvrdí, že umějí hovořit se stromy (odtud jejich název „stromoví šamani"). Von Lüpke rozhovory opatřil medailony a předchází jim delší stať obhajující šamanismus i v 21. století. Kdo nevěří, a´t běží do knihkupectví, knihu vydalo nakladatelství Práh v překladu Pavla Sojky.
Čirá romantika
Kdyby mohl, se šamany by se jistě setkal i William Wordsworth (1770 - 1850), jeden z nejslavnějších anglických romantických básníků. Spolu se Samuelem Taylorem Coleridgem se pro něj vžilo označení „jezerní básník" a jako takový figuruje ve všech školních učebnicích dějin literatury.
Dál než k nim se bohužel většina čtenářů nedostala, mimo jiné i proto, že zde dosud chyběl samostatný výbor z Wordsworthových veršů. Ten nyní pořídil Zdeněk Hron (už předtím, v roce 1999, připravil nejvýznamnější českou antologii nejstarší anglické romantické poezie Jezerní básníci) pro nakladatelství BB/art. Do nevelké knihy s názvem Podzemní hudba shromáždil 15 básní a rozsáhlou skladbu Jak vzniká básnický duch. Čirá romantická poezie, která má stále své kouzlo.
ČTĚTE TAKÉ: Dan Brown vydal Ztracený symbol, knižní hit roku
Herec a Vlajka
Na závěr jsem si nechal biografii o muži, jehož osud příliš romantický nebyl. I když, kdyby se jej chopil zručný spisovatel, možná by z toho nějaké nové Bídníky vykřesal. Jde o herce Čeňka Šlégla, který v předválečných a protektorátních filmových limonádách ztvárňoval různé aristokraty, továrníky či alespoň vysoké úředníky.
Vesměs šlo o vedlejší role, ale z obálky každý divák pamětnických filmů snadno identifikuje nezaměnitelnou vizáž s výrazným knírkem. Šlégl se bohužel za protektorátní éry zapletl s okupanty: zčásti vlastní vinou, když byl členem české nacistické organizace Vlajka, zčásti kvůli tomu, aby zachránil svou rodinu; jeho zeť byl Žid. To se mu nakonec stejně nepovedlo a pak byl za kolaboraci odsouzen do komunistického koncentráku v Jáchymově. Zemřel zapomenutý v roce 1970 a dokumentarista a publicista Václav Junek je prvním, koho napadlo, podívat se na jeho život podrobněji - a vydal o něm beletristicky pojatou biografii Celoživotní jízda špatnými vlaky (nakladatelství xyz). Nepochybně chvályhodná práce, jen to mohl Junek pojmout více faktograficky a věcně a méně pateticky a obhajobně.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
Foto: archiv
