Malířka, grafička a ilustrátorka Květa Pacovská je ve světě oceňovanou tvůrkyní experimentálních autorských knih. Tvoří ale také sochařské objekty z kovu i papíru, plakáty a užitou i volnou grafiku. Její ilustrace jsou nezaměnitelné, vyznačující se smyslem pro hravost, vtipem a typografickou fantazií. Pacovská, o jejíž tvorbu projevilo zájem pařížské Centre Pompidou či londýnské Victoria and Albert Museum, oslaví 28. července 90. narozeniny.
Dominantním prvkem výtvarného myšlení této mnohostranné umělkyně byl vždy jednoduchý grafický znak. Používala jej ve svých grafických listech, kolážích, prostorových objektech i autorských knihách. Obrázkovou knihou jako trojrozměrným uměleckým objektem se Pacovská zabývá od 60. let. Její originálně graficky upravené publikace dnes vycházejí německy, anglicky, japonsky, francouzsky, italsky, španělsky nebo například čínsky.
"Nejdříve jsem si knihy jako malé dítě dělala pro sebe, později pro své děti. Nikdy jsem s tím vlastně nepřestala. Necítím se ale jako ilustrátorka v klasickém slova smyslu. Vytvářím knihu jako architekturu, jako kompletní objekt," řekla před několika lety Pacovská. Autorka je přesvědčena, že to, čeho se můžeme dotknout, zažijeme lépe a také si to lépe zapamatujeme. "Když někdo popisuje věc, vlastně mu moc nerozumím. Teprve když se jí dotýkám a vidím ji, pochopím ji v celistvosti," dodala ke své práci výtvarnice.
Pacovská získala mnoho cen a uznání. Mimo jiné byla v roce 1992 oceněna Cenou Hanse Christiana Andersena, která je považována za jakousi Nobelovu cenu za dětskou literaturu (z tuzemských výtvarníků ji získali ještě Jiří Trnka, Bohumil Říha a česko-americký spisovatel a ilustrátor Petr Sís). Pacovská obdržela i prestižní německou Gutenbergovu cenu (1997) nebo tuzemskou Cenu Vladimíra Boudníka, pojmenovanou po průkopníkovi netradičních grafických technik.
"Knížka je řehole ... Je to práce odpovědná a velice těžká, pokud má být udělána dobře. Oproti tomu namalovat obraz je radost. Nejste povinován formátu, nakladateli, autorovi, publiku. Je to velice intimní činnost," řekla v březnu 2016 Pacovská pro Hospodářské noviny. Její malby a sochy vystavují muzea a galerie po celém světě.
Pacovská se narodila v roce 1928 v Praze. Odmaturovala zde na Státní grafické škole, ve studiu poté pokračovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1952). Pod vedením profesora Emila Filly studovala obor monumentální malba. "Byl to vzácný člověk a setkání s ním bylo pro mě inspirující," řekla Pacovská. Pracovat začala jako ilustrátorka dětských knih a časopisů. V 90. letech jako hostující profesorka vyučovala na školách v Německu a v Británii.
Na přelomu let 2015 a 2016 hostila soubornou výstavu Květy Pacovské Galerie hlavního města Prahy. V tuzemsku se výtvarnice prezentuje spíše výjimečně. "Úplně v jádru jsem skeptik, proto si myslím, že potřebuju budovat v tomhle světě radost. Proto vytvářím něco, co by mělo obohatit všechny okolo," řekla tehdy Pacovská. Svou volnou tvorbu představila také například v roce 2012 v Museu Kampa. Výtvarnice vystavuje od roku 1961.
Pacovská je životní partnerkou významného malíře, grafika, typografa a tvůrce zvukových realizací Milana Grygara (91), který se stylově pohybuje mezi geometrickou abstrakcí, minimalismem, uměním akce a konceptualismem. Oba tito dnes mezinárodně respektovaní umělci byli spolužáky na studiích pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Výtvarně nadaní jsou i dva synové Grygarových - Štěpán je fotografem a Ondřej grafikem.
