Čtení pro nejmenší
Pandemie koronaviru zásadně nepoškodila dětské čtenářství, ukázal průzkum

Pandemie covid-19 zásadně nepoškodila dětské čtenářství. Posílilo se povědomí ze strany rodičů a dětí, že čtení má nějaký význam. Stále jsou však děti, které ke čtení nemají žádný vztah. Počet knih přečtených za rok zůstal na stejné úrovni jako v roce 2017; starší děti přečetly za rok zhruba 7,3 knihy a dospívající 8,9 knih.

Pandemie negativně ovlivnila četbu časopisů, podíl nečtenářů se v případě dospívajících zvýšil z 15 procent v roce 2017 na 30 procent v roce 2021, v případě starších dětí ze 14 procent na 28 procent. Vyplývá to z výsledků celostátního průzkumu dětské populace a mládeže od šesti do 19 let.

"Naprosto zřejmý je trend, že se děti výrazně přesouvají do digitálního prostoru. Využití digitálního prostředí, elektronických her a zábavných aktivit je v době pandemie mimořádně silné na úkor fyzických a venkovních aktivit, setkávání s kamarády a podobně," řekl ředitel Národní knihovny Vít Richter.

Studie s tématem proměny volného času a čtenářství v době pandemie navazuje na předcházející studie z let 2013 a 2017. Nové výsledky podle Richtera ovlivnila pandemie koronaviru. Sběr dat se uskutečnil on-line metodou i v terénu v dubnu až červnu 2021 a zúčastnilo se ho 2040 respondentů ve věku šest až 19 let. Výzkum byl proveden ve spolupráci Národní knihovny ČR a agentury Nielsen Admosphere.

Podle výsledků průzkumu využívání a vlastnictví většiny elektronických zařízení roste s věkem dětí. Využívání tabletu však naopak s vyšším věkem klesá. Nejvíce využívaným zařízením ve všech věkových kategoriích je chytrý telefon, který používá 70 procent dětí ve věku šest až osm let, 89 procent dětí ve věku devět až 14 let a 98 procent mladých od 15 do 19 let.

U dospívající mládeže vzrostl ve srovnání s rokem 2017 podíl nepravidelných čtenářů elektronických knih ze 41 na 54 procent. Ve všech věkových kategoriích se ve srovnání s rokem 2017 výrazně zvýšil podíl posluchačů mluveného slova. Přibližně 43 procent posluchačů z řad dospívajících uvedlo, že mluvené slovo začali poslouchat více v období pandemie.

Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15 až 19 let. Čtení knih považuje za zábavné 61 procent mladších školních dětí, 42 procent dětí ve věku devět až 14 let a 55 procent dospívajících. Mladší školní děti nejraději čtou pohádky nebo pověsti. Starší chlapci čtou komiksy a fantasy, u dívek v tomto věku dominují knihy o přírodě a zvířatech.

S věkem dětí roste obliba fantasy žánru. Harry Potter stále patří mezi nejoblíbenější tituly starších a dospívajících, letos se poprvé objevil i mezi nejoblíbenějšími tituly u nejmladší věkové kategorie, společně s Honzíkovou cestou a Povídáním o pejskovi a kočičce. Nejoblíbenějším titulem starších dětí zůstává Deník malého poseroutky, dospívající děti kromě uvedly v nejoblíbenějších titulech také Zaklínače a 1984. Vliv pandemie se projevil v knihovnách, kde se objem fondů nezměnil, ale počet registrovaných čtenářů klesl o 13 procent a počet návštěvníků o 42 procent. Na druhé straně vzrostl počet stažených a zobrazovaných dokumentů a knihovny také zaznamenaly více on-line návštěv.