Svalnatými pažemi, dýmkou a láskou ke špenátu a své vyvolené Olivě se proslavil Pepek námořník, letos již devadesátiletý. Tato populární komiksová postavička se poprvé objevila 17. ledna 1929 v newyorském listě Evening Journal. A nesmírně populární byla i v Česku, kde Pepek námořník ještě v roce 1995 vyhrál v jednom z průzkumů o nejoblíbenější kreslenou postavičku u českých mužů.
Pepek (v originále Popeye) měl premiéru jako vedlejší postavička populárních komiksů Thimble Theatre, které v newyorském listě Evening Journal kreslil Elzie Segar. Postupně se začal objevovat i v kreslených filmech, kde sváděl nelítostné souboje o přízeň své milované Olivy. A potřebnou sílu si dodával požíváním špenátu.
Segar se Pepkovi věnoval do roku 1938, od té doby jej kreslilo několik tvůrců, například Bud Sagendorf. O Pepkovu slávu se však nejvíce postaralo studio Maxe Fleischera, které začalo ve třicátých letech točit kreslené grotesky s Pepkem v hlavní roli. Max Fleischer byl jedním z průkopníků animovaného filmu a studio, které vedl se svým bratrem Davidem, konkurovalo svými kreslenými figurkami studiu Walta Disneyho. A typický hlas starého mořského vlka Pepkovi propůjčil Jack Mercer.
V roce 1938 Pepek údajně nahradil myšáka Mickeyho na postu nejpopulárnější kreslené postavičky v zemi. Jeho příběhy se staly základem rozsáhlého byznysu a také inspirací pro řadu umělců včetně mladého Andyho Warhola. Dostal se i do hraného filmu - v nepříliš úspěšném komediálním muzikálu Roberta Altmana z roku 1980 Pepka ztvárnil Robin Williams.
A Pepek má vztah i k české metropoli. V 50. a 60. letech, v době vrcholící studené války, tu zcela anonymně ve studiu Bratři v triku vznikaly některé epizody populárních amerických kreslených seriálů, mimo jiné právě i Pepek námořník.
