Vypravěčem zatím posledního románu Marka Tomana je barokní Černínský palác. Nečekaný hrdina komentuje okolní dění a zaznamenává zlomové okamžiky českých dějin od svého vzniku až do současnosti. Zvláštní pozornost věnuje palác osobě Jana Masaryka a snaží se ve své paměti vydolovat co nejvíce vzpomínek, jež by vysvětlily ministrovu tragickou smrt. Román s názvem Chvála oportunismu vydalo nakladatelství Torst.
Černínský palác má pohnutou historii. Jeho zdi hostily obrazárnu, lazaret, kasárna, útulek pro chudé, ale také úřad říšského protektora pro Čechy a Moravu Konstantina von Neuratha a později Reinharda Heydricha. Dnes je sídlem české diplomacie.
Barokní dominanta Hradčan začala vznikat v 70. letech 17. století, kdy ho nechal podle návrhu italského architekta Francesca Carattiho vybudovat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic. Palác byl dvakrát vypleněn za válek, a to v druhé polovině 18. století a pak v druhé polovině 19. století, kdy zle upadal v rukou armády. Renesanci zažil palác až za první republiky, kdy se stal sídlem ministerstva zahraničí a jeho přestavbu vzal do svých rukou modernista a umělecký teoretik Pavel Janák. Rozšířen byl o funkcionalistickou přístavbu. Část této přístavby byla koncem druhé světové války použita na lazaret.
Palác coby románový hrdina vzpomíná i na tragický konec života Jana Masaryka. Někdejší ministr zahraničí a uznávaný československý diplomat první poloviny 20. století byl nalezen mrtev pod okny svého ministerského bytu v Černínském paláci v březnu 1948. Jeho smrt je dodnes zahalena tajemstvím. Ani desítky odborníků a čtyři vyšetřování nedokázaly zcela vyvrátit žádnou z verzí - sebevražda, vražda či nešťastná náhoda.
Syn prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka při únorové krizi v roce 1948 odmítl rezignovat spolu s ostatními nekomunistickými členy vlády, pronesl i několik provládních prohlášení. Komunistický převrat byl v rozporu s jeho vírou v demokratický systém, s totalitním režimem se nemohl ztotožnit.
Nakladatelství Torst neobvyklého románového hrdinu charakterizuje coby pevně usazeného, pyšného a velmi přizpůsobivého. "Ke všemu se vyslovuje s otevřeností prostou politické korektnosti, a tak čtenářům s humorem připomíná i prvky omezenosti a blbství, jež jsou zasuty v hlavách každého z nás," uvedlo nakladatelství. Dodalo, že palác disponuje i city. "Po věky je nucen konfrontovat svůj poněkud vojácky omezený a koženě mužský pohled na svět s tolerantní milosrdností protilehlé Lorety, v jejíž city doufá," píše Torst.
