Vratislav
Vyšla rozsáhlá monografie o prvním českém králi

Vratislav II., který vládl v českých zemích koncem 11. století, se dočkal zatím nejrozsáhlejší monografie. Ze střípků českých i zahraničních pramenů ji zpracoval absolvent Masarykovy univerzity v Brně Lukáš Reitinger. Knihu s názvem Vratislav. První král Čechů vydalo nakladatelství Argo.

Podle jednoho z největších specialistů na středověk Libora Jana z Masarykovy univerzity Reitingerova práce představuje nesporný přínos pro poznání starších českých dějin. "Na základě nedostatečných pramenů není možné sestavit plnohodnotné velké vyprávění, ale kolega Reitinger na to šel ze správného konce a položil řadu sond, kdy kombinoval prameny historické s archeologickými, stavebněhistorickými, i materiály z různých časových vrstev a geografických poloh. Vážní zájemci o historii staršího období si přijdou na své," řekl Jan.

Monografie má včetně poznámkového aparátu přes 500 stran. Čím starším obdobím se historici zabývají, tím mají k dispozici méně pramenů. To se týká i Vratislava II., který zemřel v roce 1092. Svědectví o době dávno minulé jsou často protichůdná a historik si musí poradit například se vztahem dobových kronikářů k danému velmoži či králi.

Nejznámější a nejcitovanější český kronikář Kosmas Vratislava vykreslil bezmála za tyrana. I samotný akt korunovace prvního českého krále byl paradoxně na okraji zájmu autora Kroniky Čechů. "Byť Vratislava respektuje jako legitimního vládce země, bezesporu ho počítá k těm nejhorším.... Přisuzuje mu vlastnosti, jimiž se podle dobových výkladů tyranové vyznačovali," píše v knize Reitinger a zmiňuje údajnou královu lstivost, nestálost, mstivost, lež, krutost či šíření strachu. Podle něj Kosmovi na Vratislavovi vadila asi samotná podstata jeho vlády, tedy snaha prosadit v zemi majestát korunovaného a pomazaného krále, který do určité míry narušoval tradiční uspořádání země a dával panovníkovi vyšší a na velmožích nezávislou legitimitu.

Vratislav se stal králem díky své vojenské pomoci římskému císaři Jindřichu IV. Korunován byl v roce 1086. Pak se zřejmě snažil prosadit přímé následnictví svých potomků oproti tradiční praxi, kdy zemi vládl nejstarší Přemyslovec. Založil i vyšehradskou kapitulu, kde byl také pohřbený. Předtím přitom Přemyslovci nacházeli poslední odpočinek výlučně na Pražském hradě. Vratislav obnovil i olomoucké biskupství a podporoval sázavské mnichy.

Podle Reitingera dnes první český král, který získal titul jen pro svou osobu, zůstává nepovšimnut, ale přítomen je stále. "Vyšehradští kanovníci se každého roku v den královy smrti 14. ledna modlí za jeho spásu a nalezneme jej i v tom nejniternějším a nejposvátnějším místě této země," napsal do knihy autor. Na mysli má přitom schránku s korunovačními klenoty, kterou zdobí tři emailové desky. Na nich je zpodobněn svatý Václav, Karel IV. a právě Vratislav II.

"Pokud je čas od času nevyruší s úctou i bez úcty mocní naší doby, aby vzácné insignie ukázali svému lidu, střeží oba vládcové se sv. Václavem v tichu korunní komory symbol, o kterém jeden snil a druhý jej dovedl téměř k dokonalosti: korunu českého království," napsal Reitinger na závěr své knihy.