Výměna
Mluvil o Havlově Odcházení jako o stařecké legrácce, sám odešel

Literární historik Martin C. Putna se s intelektuálním nadhledem sobě vlastním vyjádřil k Havlově Odcházení a zároveň i on sám "odchází". Funkci ředitele Knihovny Václava Havla předává po necelých třech letech Martinu Paloušovi. Martin C. Putna se znovu stane členem správní rady knihovny.

V pořadu České televize Události, komentáře zazněl v úterý 23. března Putnův jasný názor na filmový debut Václava Havla - filmu, který vzbudil vlnu emocí a vzájemné nevraživosti mezi filmovými kritiky a Havlovými příznivci.

"Prosím vás, znáte někoho, kdo by si opravdu upřímně myslel, že to je výborný film?" řekl Putna v televizním studiu. "Já nikoho takového neznám. Václav Havel je jedna z nejvýznačnějších osobností českých, politických a kulturních dvacátého století. Byl by jí, i kdyby této věci nebylo. Tak jako, dejme tomu, na Pavla Tigrida, vynikajícího významného novináře, politika, už téměř nikdo nevzpomíná (v tom smyslu), že na stará kolena byl neúspěšným ministrem kultury. Až jednou dílo Václava Havla bude uzavřeno, nikdo už nevzpomene na to, že na stará kolena si udělal takovouhle stařeckou legrácku."

Netroufli bychom si Putnův výrok dávat do souvislosti s jeho vlastním "odcházením", nicméně čas tak učinil sám: Putna dva dny poté předává své ředitelské místo v Knihovně Václava Havla svému nástupci Martinu Paloušovi, českému politikovi, diplomatovi a pedagogovi, který je rovněž známý jako signatář Charty 77 a jeden z jejích mluvčích.

"Nastal čas, kdy bych se rád vrátil ke svým badatelským a edičním projektům především na půdě Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Proto jsem na své místo navrhl Martina Palouše, který je mým přítelem a s Václavem Havlem je úzce spjat už z disidentské éry. Rád bych mu tímto popřál zdar v této práci, která má pro reflexi české minulosti i pro budoucnost české společnosti zcela nepochybný smysl," pravil Putna.

"Je mi ctí a velkou výzvou ujmout se vedení Knihovny Václava Havla," řekl nastupující ředitel Martin Palouš. "Knihovna by  se do dvou let měla přestěhovat z provizorních prostor, které dosud využívá, do svého definitivního sídla na Loretánském náměstí. Tato změna s sebou dozajista přinese nesrovnatelně lepší možnosti, jak naplňovat poslání i programové cíle této instituce."

Knihovna Václava Havla je nyní zpřístupněna hlavně ve dvou formách: v digitálním archivu a v knihách, které knihovna začala za vedení M. C. Putny vydávat. Digitální archiv obsahuje nejen celé literární dílo Václava Havla, ale i materiály z rodinného archivu Ivana M. Havla, korespondenci Václava Havla se Zdeňkem Urbánkem, Josefem Škvoreckým, Jaroslavem Seifertem či Janem Zábranou, archiválie z Hrádečku a mnoho dalších materiálů, celkem asi 60 000 skenů či audio/video souborů. Archiv je přístupný badatelům i on-line.

S archivem souvisí i projekt havlovské orální historie - zaznamenávání vzpomínek osobností, které s Václavem Havlem spolupracovaly v různých etapách jeho života. Své reflexe poskytlo několik desítek osobností, mimo jiné Viola Fischerová, Ladislav Hejdánek, Jan Koblasa, A. J. Liehm, Věra Linhartová, Zdeněk Neubauer či Radim Palouš.