Časopis Svědectví, jehož první číslo vydal Pavel Tigrid 28. října 1956 v New Yorku, byl pravděpodobně nejvýraznějším periodikem československého exilu. Do tohoto čtvrtletníku pro politiku a kulturu, který Tigrid od roku 1960 redigoval z Paříže, přispívali nejen lidé žijící v emigraci, ale i domácí autoři. Svědectví, jež tak propojovalo exil s domovem, se i proto stalo jedním z největších nepřátel pražského režimu a cílem zájmu komunistické rozvědky.
Svědectví sice vycházelo na Západě, mířilo ale zejména na československé čtenáře, ke kterým se dostávalo nejrůznějšími cestami. Lidé si je sami vozili z cest za železnou oponu, šířilo se třeba i na plážích mezi rekreanty v Jugoslávii, existovaly ale také kanály, jimiž se pašovalo větší množství časopisu. To, že časopis nebyl určený ani tak exilovému publiku, jako čtenářům doma v Československu, považoval sám Pavel Tigrid za jeho největší přínos.
"Když jsem se v 90. letech vrátil, jen jsem zíral, kdo všechno to četl a jak to kolovalo. Udělalo mi to velkou radost," vzpomínal později Tigrid, z jehož redakce v Paříži se postupně stalo jedno z kulturních center české emigrace. Postupně také rostl náklad Svědectví, koncem 80. let se už tisklo 21 tisíc kusů od každého čísla. Po listopadu 1989 se pak Svědectví stěhovalo podruhé, když začalo vycházet v Praze. Poslední číslo časopisu vyšlo v roce 1992.
