Nostalgie <span>Husákových dětí</span>

Kultura
2. 10. 2007 18:09
Typický sídlištní obývací pokoj ze 70. let
Typický sídlištní obývací pokoj ze 70. let

Typický sídlištní obývací pokoj ze 70. letJak se bydlelo v normalizovaných panelácích 70. let, ukazuje výstava připravená studenty Vysoké školy umělecko-průmyslové. 

Fotografie k výstavě: zde

Hned proti vstupu se z chemlonového koberečku směje Mickey Mouse, ikona zapovězené západní popkultury. Z haly vedou šestery dveře. Ve slavnostním obýváku trůní na oltáři nábytkové stěny s vysokým leskem obří televize a melodický hlas moderátora večerních Televizních novin plní byt atmosférou klidu a domova.

Vedle v kuchyni hospodyňka klohní večeři. Servírovat se bude na cibuláku pamatujícím lepší časy a hlava rodiny ji spláchne lokem piva z hořčičáku, neboť karlovarský křišťál čekající ve vitrínách na zvláštní příležitost je škoda špinit. V dětském pokojíčku se zatím tísní dorost mezi sektorovými kousky nábytku Universal, který je na trhu bezmála už tři desetiletí. Když po večeři někdo z rodiny navštíví umakartovou komůrku označovanou v plánech velkorysým termínem toaleta, dozvědí se to i okolní partaje. Několik vrstev slisovaného papíru tvrzeného umělou pryskyřicí sice odolá vodě, ale hluk i vzduch se z bytového jádra roznášejí instalačními šachtami spolehlivě i do ostatních domácností.

"Pračku jsem dotáhnul před dvěma hodinami z Kovošrotu za Prahou," chlubí se úlovkem Pavel Vančát, teoretik fotografie a aktuálně jeden ze spoluautorů výstavy mapující bytovou kulturu 70. let. "A na sedačku jsme obzvláště pyšní. Pouze jsme u ní odstraňovali suché zipy, kterými šikovná hospodyňka zřejmě připevnila podomácku ušitý přehoz," dodá Lada Hubátová z katedry Dějin a teorie designu VŠUP. Na výstavě s lapidárním názvem Husákovo 3+1 však zdaleka nejde jen o recesi, jak by se zprvu mohlo zdát.

Potřebu popsat a zhodnotit styl bydlení ve ztuha normalizované době podnítil u Lady Hubátové dojem, že určitá období nenávratně mizejí z kolektivní paměti. Zatímco pro většinu dnešních třicátníků jsou šperkovnice z plechovky od bonboniéry, unifikované "kaváky" či kutilsky sletované stojany na květiny součástí panelákového dětství, pro ty mladší představují raritní retro. "Jenže estetika každodennosti a masový styl vypovídají o historii země mnohem autentičtěji než elitní design, který tady tehdy v omezené míře taky existoval," míní Hubátová. Revize 70. let vyvolá u mnohých pochopitelný odpor, proto se na tomto projektu úmyslně sešel mladý tým nezatížený dobou.

Tehdejší kuchyně se sobě podobaly jako vejce vejciPodle Hubátové měla dnes paušálně odsuzovaná sídliště i svoje klady. Přes 820 tisíc nových bytů postavených za Husákovy éry rapidně zvýšilo takzvaný plošný standard jejich obyvatel. Zatímco v 60. letech obývala třípokojový byt pouhá pětina lidi, na konci 70. let to už byly dvě třetiny. Parametry byly docela velkorysé, na čtyřčlennou rodinu připadlo 74 m2 užitné plochy, tedy přes 18 m2 na osobu. "O tom si dnes můžeme nechat jenom zdát. Přitom v Německu se na jednoho obyvatele počítá s plochou 35 m2 a ve Švýcarsku dokonce s 50 m2," píše v knize Husákovo 3+1 spoluautor projektu Cyril Říha.

"Zajímavé bylo i dispoziční řešení panelákových bytů, architekti navazovali na úvahy funkcionalistů o ideálních komunikačních trasách, tvůrci nábytku pro experimentální sídliště na pražské Invalidovně z 60. let navrhli jednoduchý, modulární systém, potírající měšťácký vkus," líčí Hubátová. Krok se světem v 70. letech drželo i české sklo. Levné lisované sklenice s plastickým dekorem, lidově řečené zmrzliňáky, si nezadaly se skandinávským designem. Prefabrikovaná výroba v kombinaci s lidovou tvořivostí se ovšem postaraly o to, že panelákové byty se většinou proměnily v karikatury designérských nápadů.

Instalace Husákovo 3+1 v galerii VŠUP vzbuzuje dojem, že si obyvatelé bytu nenadále odskočili na protijaderné cvičení. Nechává prostor emocím, případně vzpomínkám, hloubavější jedinci naleznou komentáře ve stejnojmenné publikaci.

Způsob, jakým studenti výstavní exponáty obstarali, posouvá výstavu na hranici konceptu a je samostatnou úvahou o současném uměleckém provozu. Kromě nájezdů na vetešnictví a bazary totiž oblepili inzeráty sídliště ze 70. let. Na derniéru naplánovanou na 22. října chystají velkou aukci všech předmětů. "Pokusíme se tak demonstrovat, že odborné zpracování a klasifikace jakéhokoli materiálu z něj činí sběratelský předmět rostoucí hodnoty," píší tvůrci v katalogu.

Jejich kolegyně z AVU Kateřina Šedá se s podobným nápadem dostala až na nejprestižnější kurátorskou přehlídku současného umění, kasselskou Documentu, když v touze humanizovat sídliště obeslala jeho obyvatele košilemi se vzorkem z nově vyvedených fasád paneláků.

Vůbec, "ost-nostalgie" dnes letí. Pražská expozice je součástí projektu "3x70" , který zahrnuje i výstavu dobových fotografií v klatovské Galerii U Bílého jednorožce. Přehlídkou tehdejší módy naváže v prosinci Uměleckoprůmyslové muzeum. Současně je možné v rámci Designbloku vidět reprízu úspěšné jarní výstavy domácího umění z dobříšského kulturáku, která rehabilituje kutilství reálného socialismu. A nakladatelství Era nedávno vydalo fotografickou sondu Veroniky Zapletalové s výstižným podtitulem Architektura lidských snů a možností. Na tisícovkách snímků ilustruje fenomén českého chatařství, související do značné míry se sorelou, a taky neskutečnou kreativitu, kterou lidé do tvorby svých víkendových obydlí vrhli.

Foto: Lucie Pařízková

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ