Sedmnáctý listopad letos Česko oslaví koncertem Lady Gaga. S největší pravděpodobností jde o pouhou náhodu, vyplnění koncertního kalendáře mezi Švýcarskem a Švédskem, nicméně i tato náhoda jako by zapadala do místní reality.
Čtyřiadvacetiletá Stefani Joanne Angelina Germanottová, kterou celý svět zná především jako módní provokatérku a teprve pak jako zpěvačku pod pseudonymem Lady Gaga, je v současnosti jedním z nejvýdělečnějších i nejpopulárnějších jmen současné popkultury. Její pražský koncert - ačkoliv byl situován do největšího krytého prostoru u nás, tedy vysočanské O2 Arény - je vyprodaný dlouhé měsíce dopředu a dá se předpokládat, že překupníci se vstupenkami budou mít večer žně.
I mnozí, kteří tou samou dobou před rokem oslavovali dvacáté výročí toho, že se podobné svátky (řečeno slovníkem let minulých) „prohnilé kapitalistické kultury" vůbec u nás mohou konat, tak letošní sedmnáctý listopad oslaví poněkud jinak. Připomínat všem pamětníkům předlistopadové doby, že podobná akce by se tehdy tady sotva konala, a že naopak by dost možná Rudé Právo brojilo proti všem zkaženým jedincům, kteří by po tom náhodou toužili, je nošením dříví do lesa.
Do dnešní doby ale naopak velkolepá show zapadá zcela organicky. I když u ní mnohé může napadnout (protože nejde o jedinou vyprodanou akci v O2 Aréně), že to s tou krizí u nás asi nebude tak zlé, když mnozí mají na to si koupit ne zrovna levnou vstupenkou na podobný koncert. A že řeči o tom, že se u nás má dobře jen „horních deset tisíc", které lze nalézt v jakékoliv internetové diskusi o současném vývoji, jsou tak při kapacitě haly, do které se vejde půldruhé desítky tisíc posluchačů, poněkud směšné a mimo.
Ponecháme-li stranou debaty o skutečné umělecké úrovni americké zpěvačky s italskými předky a tom, zda jde v jejím případě nejde především o vítězství marketingu, zosobňuje totiž i ona přístup, který teprve před jednadvaceti lety u nás dostal zelenou. Tedy přístup antirovnostářství, kdy má každý možnost se dostat tam kam chce jen díky svým schopnostem a nepotřebuje k tomu ani „kádrové předpoklady" ani „správný světový názor". A je už jen na něm, a nikoliv na nějakých komisích, rozhodne-li se pro podzemní hudbu nebo výsluní šoubyznysu.
Takže ačkoliv se dnes výročí událostí podzimu 1989 neslaví mohutným koncertem na Národní třídě, kde loni jen projít skrz dav byl prakticky neřešitelný problém, ale větším množstvím různých drobných akcí, i zdánlivě s výročím nesouvisející události, jakými je i první vystoupení Lady Gaga v České republice, jsou potvrzením toho, že tomu, kdo o to stojí, se dnes rozhodně žije lépe než za minulého režimu. I když pro mnohé je samozřejmě pohodlnější vše svádět na ty ostatní.
