Black Heart Procession: The Spell
12.06.2006 00:00
Touch and Go
Kalifornské San Diego si člověk představuje jako prosluněné město, a skutečnost, že právě odtamtud pochází kapela Black Heart Procession, se proto zdá potvrzovat rčení o tmě, která bývá pod svícnem. Jejich hudba je totiž dosti „sklepní“, prodchnutá pocity, které mají k radosti hodně daleko. Kapela na nich ale dokáže vystavět písně elegantně dramatické a vzdor vší jejich temnotě povznášející. Jejich nové album The Spell by skupině, která se až dosud těšila uznání především mezi znalci okrajových úkazů na hudební scéně, mohlo otevřít cestu k širšímu publiku.
Black Hearts Procession totiž natočili desku velice přístupnou, aniž se přitom zpronevěřili svým kořenům. Zatímco na předcházející desce Amore del Tropico přišli BHP s jakousi potemnělou a vůbec ujetou salsou, The Spell zní o dost tradičněji. Zvuk kapely často mohutní až do epické šíře, muzikanti jí ale dosahují v zásadě jednoduchými prostředky. Je to hudba velice „filmová“ a je snadné si ji představit jako doprovod třeba k westernu toho typu, v němž širá prérie nepředstavuje výzvu ke svobodné cestě, ale spoustu možností, odkud může přiletět kulka. Naštvaně tklivý zpěv Palla Jenkinse do té chmurné hudební krajiny velmi dobře zapadá. A pokud ty chmury něco prosvětlí (jako třeba ve skladbách Places nebo To Bring You Back), není na tom žádná chtěná pozitivita. Black Heart Procession natočili album příjemně nezávislé na aktuálním dění, deska The Spell mohla víceméně nezměněná vzniknout před dvaceti lety nebo naopak za dvacet let, dobrá by byla vždycky.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.