V dnešním korektním Hollywoodu obhajovat násilí, pomstu a fakt, že běloch zabíjí černochy, je skoro zjevení. Přesto se to ve filmu Přání smrti, které tento týden vstoupí do našich kin, děje. A to po čertech vtipně a s nadhledem. Tvůrci do světa vypustili zábavné béčko, které žánru nedělá ostudu.
Režie se ujal Eli Roth, jeden z nejrozporuplnějších filmařů poslední doby. V počátku kariéry platil za zázračné dítě, ochrannou ruku nad ním držely takové veličiny, jako jsou David Lynch nebo Quentin Tarantino. Do jisté míry šlo o nafouknutý hype: milovník hororů Roth natočil dva zajímavé filmy, nejprve Cabin Fever, kde nechat partu puberťáků zahynout na následky hodně hnusné infekce, a Hostel, který tolik pobouřil Slováky. Jenže od podstatně horší dvojky Hostelu to s ním šlo z kopce, moc celovečeráků nenatočil, a když, byly to hlouposti. Ne že by nebyl aktivní, dál tvořil krátké filmy nebo hrál (třeba v Tarantinových Hanebných panchartech). Ale teď se jako režisér vrátil ve velkém stylu.
Pomstít se
Chirurg Paul Kersey (Bruce Willis) má spokojený domov na předměstí Chicaga s milující manželkou (Elizabeth Shueová) a dcerou (Camila Morroneová), co se právě dostala na vysokou, a nic mu nechybí. Idylka se zhroutí, když jsou přepadeni trojicí lupičů. Kerseyho domov zůstává v krvi - manželka je mrtvá, dcera v kómatu. A protože v Chicagu není o podobné případy nouze, policie s tím moc nenadělá. Paul se tak shodou náhod musí stát mstitelem sám. S pistolí za pasem vyráží do ulic, aby nevinným životy zachraňoval a zločincům je bral. Chicago má nového hrdinu, který věří, že spravedlnost ještě existuje. A dokonce se dostane na stopu grázlů, kteří mohou za jeho rodinnou tragédii...
Přání smrti je remake stejnojmenného filmu z roku 1974. V něm si zahrál hlavní roli Charles Bronson, nebyl doktor, ale architekt, a dceru mu tam dost ošklivě znásilnili. Letošní verze je v tomto jemnější, už proto, že Eli Roth do svého filmu přidal velkou porci nadhledu a černého humoru, více než čtyřicet let starý (a mimochodem velmi dobrý) snímek je temnější a drsnější. Zato Bruce Willis je v mikině s kapucí charismatický podobně jako Bronson a zbraň vytahuje stejně bez zaváhání.
Černé Chicago
Přání smrti ukazuje pohled na Ameriku z více stran. Mimo jiné předvádí, jak moc snadné je dostat se ke zbraním, že Chicago je skutečně město s nejvyšší kriminalitou v Americe, jaký podíl na tom mají černošské gangy... Ovšem nepodává to nijak kriticky. Naopak si z toho střílí - a obhajuje násilí. Je v tom mezi současnými filmaři trochu výjimkou, která je nesmírně vítaná. Protože násilí někdy prostě smysl má. Nemusí se každý stát hned ozbrojeným mstitelem bezpráví, ale nevšímavost k druhým na ulici ke zlepšení rozhodně nepovede. A Roth to podává jako skutečnou diváckou radost, která následuje po každé prostřelené hlavě. Třeba rozstřílení drogového dealera zvaného Zmrzlinář je opravdu hodně cool.
Ovšem aby to nebyl jen temný thriller plný krve, tvůrci do Přání smrti zamíchali i spoustu humoru. Vůbec ale nepůsobí rušivě, naopak jako příjemné odlehčení jinak závažného tématu. V tom se liší jak od originálu, tak od žánrově podobných filmů (za všechny jmenujme třeba Ctihodného občana, všechny verze Posledního domu nalevo nebo Plivu na vaše hroby - které jsou řádově horší než Rothův snímek). Příjemně drsné atmosféře pomáhá i skvělý písničkový soundtrack v čele s hitovkou Back in Black od AC/DC, která podtrhuje sympatické "americtví" celého filmu.
Sólo pro Willise
V hlavní a nejdůležitější roli je hvězda z největších, veterán Bruce Willis. A navzdory věku - 62 let - je stále ve formě. Je skvělé, že se k Přání smrti dostal Eli Roth a vybral si právě Willise. Taky se uvažovalo o režii Joea Carnahana, jenž chtěl obsadit Liama Neesona. Ještě že to nedopadlo. Bruce Willis samozřejmě není zázračný herec, zvlášť ve chvilkách, než se vydá na krvavou cestu pomsty, má působit klidně, skoro až submisivně (což je pochopitelné z důvodů jeho proměny v drsňáka). To se Willisovi moc nedaří: pořád je v něm vidět jeho charismatická síla. Po většinu filmu jde ovšem o starého dobrého Bruce, co se s nikým moc nepárá, bez řečí odpráskne pár zloduchů a sem tam prohodí cynickou hlášku.
Ostatní herci jen tak přicmrndávají, motají se kolem, ale pro děj neznamenají nic podstatného. Zamrzí to především v osobě Vincenta D'Onofria v úloze hrdinova bratra. Jeho figura je tam navíc, je nedořečená a nevysvětlená... Stejně by se dalo polemizovat nad smyslem některých scén, které pro příběh nemají žádný význam, jako je třeba úvodní hádka na fotbalovém hřišti. Trošku to kazí dojem.
Ať je to ale, jak chce, Přání smrti je výborná starosvětská zábava se spoustou krve, pár nechutnostmi, obrovskou porcí nadhledu, černého humoru a režisérovým až dětsky rozpustilým hraním s nejrůznějšími klišé - především ve vedlejších postavách dvojice policistů. V rámci žánru (což je důležitá poznámka, která se týká i hodnocení) se jedná o rozhodně nadprůměrnou podívanou a skvělou béčkovou zábavu, co si na nic nehraje. Je totiž hravá sama o sobě.
Hodnocení: 80 %
