Renáta Fučíková: Tomáš Garrigue Masaryk

Nakladatelství Práh, 40 stran 

Autorka (1964), jež svůj text také bohatě ilustrovala, „si dala nelehký cíl: (…) znázornit Masarykův život tak, aby se stal představitelným a dobře srozumitelným i pro mladou generaci“. Chvályhodné! Masarykův život (natož dílo) zná „mladá generace“ leda z Čapkových Hovorů, pokud o ně zavadila v bibliotékách prarodičů.

Jinak Masaryk, řekněme si pravdu, zajímá „mladou generaci“ hlavně na pětitisícikorunové bankovce. Jeho osobnost je v knize velkého formátu vylíčena v duchu známé Herbenovy monografie Chudý chlapec, který se proslavil, pominuty nejsou dobové souvislosti, komiksové pojetí však místy vede k zábavnému zjednodušení: například na jednom z obrázků čteme v „bublinách“ výkřiky: „Hurá!“, „Ať žije Lenin!“ a „Ať žije Trockij!“ - to se ozývá z úst lidí v hnědých kabátech, první z jmenovaných bolševiků (beranice) uprostřed davu energicky gestikuluje, druhý (uniforma?) mu stojí po boku, do toho chumelí a kousek od Uljanova a Bronštejna pronáší TGM (jen tak nalehko, s plstěným kloboukem na hlavě, ani ne ve svém menčikovu, spíše to vypadá na žaket) ke komusi neidentifikovanému: „Musíme odtud naše lidi rychle dostat!“ Ale budiž. Pro malé děti, řekněme osmileté, devítileté, by to snad mohla být poutavá četba, přesněji: poutavé prohlížení obrázků. Co by si však měli přečíst ti, na něž už dolehla puberta? Inu, ty Hovory.

Autor: Jaromír Slomek