Vánoce a spol.: O Santovi, který neměl rád děti

S blížícími se svátky se v kinech začíná objevovat stále více filmů s vánoční tematikou. Po pohádkově nadýchaném Disneyho Louskáčkovi nebo svátečně nostalgické české novince Ten, kdo tě miloval je to příspěvek z Francie.

Ještě předtím, než příští týden do biografů dorazí hlavní highlight letošních svátků, muzikálový návrat kouzelné chůvy Mary Poppins, mají čeští diváci možnost užít si bláznivé Vánoce a spol. Jedná se sice již o rok staré dílko, nicméně k nám se dostalo teprve nyní - před nedávnem v rámci Festivalu francouzského filmu, nyní vyrazí do běžné distribuce jako samostatný film. A nabízí vánoční témata s francouzskou grácií.

Nemocní skřítci

Nervozita na severním pólu vrcholí. Štědrý den je za dveřmi, ale nic nejde podle plánu. Výroba i balení dárků drhnou, a i když se Santa Claus (Alain Chabat) snaží tvářit, že o nic nejde, dobře ví, že malér je na spadnutí. K němu dojde v okamžiku, kdy všech 92 000 skřítků v Santově dílně na dárky z ničeho nic onemocní a jeden po druhém popadají na zem jako kuželky. Kdo pro děti z celého světa připraví dárky pod stromeček? Vánoce jsou v ohrožení a pro Santu je to strašná rána. I když se mu nechce, nakonec ho přesvědčí i jeho manželka, víla Wanda (Audrey Tautou), že nemá na vybranou - musí vzít saně a soby a vypravit se do světa lidí, aby sehnal pro své pomocníky léky.

Jenže nic nejde tak, jak by si přál. Kromě štědrovečerní noci Santa mezi lidmi nikdy nebyl a neví, jak jejich svět funguje. Přistane v Paříži, saně zaparkuje na střeše kabaretu Moulin Rouge, v lékárně požádá o 92 000 léků... A problémy začínají. Velmi rychle se ocitne na policejní stanici, kde naštěstí potká právníka Thomase (Pio Marmaï). S pomocí jeho rodiny se mu snad podaří kouzlo Vánoc zachránit. A to nejen pro celý svět, ale i pro Santu samotného. Možná největším rozčarováním pro něj totiž jsou děti - že pořád mluví, otravují a dělají mu naschvály.

Instantní příběh

Protože se jedná o pohádkový vánoční příběh, není třeba se bát, že by všechno dobře nedopadlo. Je to zároveň i trochu škoda vůči filmu, který jinak zajímavé nápady nakonec utopí v očekávaném přeslazeném vánočním kýčovitém dojetí. Vůbec nejlepší jsou totiž okamžiky, když se Santa, který po severním pólu jezdí na snowboardu, střetne s realitou světa lidí. Že když se nečekaně zjeví u někoho doma, může se dočkat rány pěstí. Že když něco po někom chce, nevyhoví mu hned, ale musí třeba chvilku počkat. Že dětičky nejsou sladce spinkající andílkové, ale ukřičené bestie.

Skutečně vtipné momenty, jako je Santovo centrální zamykání saní na dálku i s typickými zvuky, které dělá auto, nebo závěrečný "skoro polibek" mezi policisty, naneštěstí vyvažuje množství klišé a předvídatelných okamžiků. Klidně by se dal označit za instantní vánoční film: kdokoli by čekal cokoli nového, má smůlu. Ani v okamžicích, kdy se Santa rozhodne, že na Vánoce kašle, a má podivnou hrůznou vizi z pařížského metra. Zaprvé do filmu vůbec nepasuje, zadruhé jsou k vidění v mnoha jiných (a lepších) filmech.

Nesympatické děti, nesympatický Santa

Výběr hereckých představitelů se režisérovi Alainu Chabatovi moc nepovedl. Do hlavní role totiž obsadil sám sebe - že by však byl hercem se sympatickým projevem, se rozhodně říct nedá. Mnohem víc mu sedí role jako Julius Caesar v několika hraných filmech o galském válečníku Asterixovi, který jako nepřítel hlavního hrdiny být sympatický ani nemá. Ale jako Santa Claus... Největší hvězdou Chabatova souboru je oceňovaná Audrey Tautou, ve filmu se však jen mihne jen ve dvou scénách a na její jméno na plakátech má spíš přilákat diváky, než že by její účast film nějak poznamenala.

Vánoce a spol. zkrátka trpí neduhy francouzských komedií, které ve snaze o bláznivost přestávají být veselé. Vzpomínáte na filmy s Pierrem Richardem a dalšími, jemu podobnými komiky? V dětství jsme se jim smáli, takže na ně vzpomínáme s nostalgií, a mnohým z nás se proto líbí dodnes. Když je však pustíte někomu dospělému, kdo je v dětství neviděl, odsoudí je jako hloupost. A francouzské komedie vypadaly v 60. a 70. letech stejně jako dnes. Jenže dnes už nejsme děti a smát se novinkám již moc nejde...

Kvitovat ovšem lze jednu podstatnou věc: Vánoce a spol. se obejdou bez vulgarismů. Oproti novým českým pohádkám, kde se to nadávkami jen hemží, je to skoro balzám pro uši. Ačkoli, co se týká zvukové stopy filmu... nerudný Santa do kin míří v českém dabingu a Santu namluvil Pavel Zedníček. Těžko říct, zda je to šťastný tah - osobně jsem si na to nezvykl po celou stopáž.

Vánoce a spol.