Známý sovětský a ruský lyrický básník a francouzsko-americká sochařka, která změnila pohled na ženské umění, zemřeli týž den.
Andrej Vozněsenskij, který 12. května oslavil své 77. narozeniny, dnes zemřel po dlouhé a těžké nemoci. Ruská média o tom informovala vdova, spisovatelka Zoja Boguslavská.
Vozněsenskij, vzděláním architekt, býval považován za pokračovatele Borise Pasternaka i ruských futuristů. Už jeho první verše, publikované na konci 50. let, vyvolaly hněv sovětských úřadů. Spolu s básníky Jevgenijem Jevtušenkem a Bellou Achmadulinovou se stal i terčem kritiky přímo od někdejšího sovětského vůdce Sergeje Chruščova. Vozněsenského básně však v 60. letech vycházely v masovém nákladu a úspěch básník slavil i při svých zahraničních turné.
31. květen se pro změnu černě zapíše do dějin výtvarného umění. V devadesáti osmi letech v Beth Izrael Medical Center na Manhattanu zemřela Louise Bourgeois. Její sochy podle kritiky odrážely nejhlubší ženské pocity o narození, sexualitě a smrti. I ve vysokém věku byla vitální umělkyně stále aktivní - své poslední práce dokončila minulý týden. V další tvorbě jí zabránil srdeční záchvat.
Její práce odrážela vlivy surrealismu, primitivismu a rané sochařské moderny, blízcí jí byli autoři jako Alberto Giacometti nebo Constantin Brancusi. Nevyhýbala se žádnému tématu ani formátu. Pobouření budily její sochy pohlavních orgánů, hrůzu vzbuzovaly obří pavouci. Její tvorbu ovlivnily především negativní zážitky z dětství.
Louise Bourgeois se proslavila teprve ve svých 70 letech, po tom, co jí v roce 1982 uspořádalo newyorské Muzeum moderního umění obsáhlou retrospektivu. Od té doby platila za jednu z nejvlivnějších uměleckých osobností na světě. V roce 1995 uspořádalo její velkou výstavu i pražské Rudolfinum.
Foto: ČTK a Galerie Rudolfinum
