Zabavena nacisty
Bernské muzeum asi přijme kontroverzní Gurlittovu sbírku

Švýcarské Muzeum výtvarného umění v Bernu nejspíš přijme kontroverzní sbírku výtvarného umění, kterou mu v poslední vůli odkázal Cornelius Gurlitt. Jeho otec získal stovky hodnotných obrazů a soch v době, kdy pracoval pro nacistický režim, a proto dodnes není zcela jasné, zda některé z nich nebyly ukradeny nebo se jich jejich židovští majitelé nevzdali pod tlakem. Zástupci instituce a německé vlády se k věci oficiálně vyjádří až na pondělní tiskové konferenci.

Objevení Gurlittovy sbírky před rokem překvapilo celý svět. Ačkoli německé úřady obrazy a další díla ve sběratelově mnichovském bytě zabavily už v roce 2012, veřejnost o tom informovaly až mnohem později. Letos se navíc našly další dvě stovky děl uskladněných v Gurlittově nemovitosti v Salcburku. Sbírka v odhadované hodnotě až jedné miliardy eur (27,5 miliardy korun) obsahuje téměř dva tisíce položek a jsou v ní zastoupena i velmi slavná jména - mimo jiné Eugene Delacroix, August Rodin, Edouard Manet, Henri Matisse, Marc Chagall či Pablo Picasso.

Jedenaosmdesátiletý Cornelius Gurlitt, syn obchodníka s uměním Hildebranda Gurlitta, letos v květnu zemřel. Stalo se tak necelý měsíc poté, co státní zastupitelství v Augsburgu rozhodlo o navrácení jeho sporné sbírky. Gurlitt v závěti sbírku odkázal soukromé nadaci Muzea výtvarného umění v Bernu. Muzeum dostalo šest měsíců na rozhodnutí, zda díla přijme.

Prezident Světového židovského kongresu (WJC) Ronald Lauder začátkem listopadu muzeum vyzval, aby sbírku odmítlo. Podle něj existuje velká pravděpodobnost, že některá díla byla získána nezákonně a instituce se vystavuje riziku žalob.