Těžkou práci v dolech a hutích přiblíží návštěvníkům výstava fotografií předního českého fotografa Jindřicha Štreita Ocelový svět ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Vystaveno je několik desítek industriálně laděných fotografií, jejichž ústředním motivem ale zůstal člověk, které Štreit pořídil během 20 let v Česku, Polsku, Rumunsku, Francii, Německu a Anglii.
"Jsem fotograf, který se věnuje sociální problematice, a mnoho let jsem se zaměřoval na vesnici. Těžká práce je další velké téma ke zpracování, protože to je život," řekl před vernisáží novinářům Štreit. Jeho černobílé fotografie zachycují každodenní dřinu, starosti i drobné radosti lidí pracujících v těžkém průmyslu.
Výstava měla premiéru předloni v dole Quido v polském městě Zabrze, kde byla prezentována pod názvem Industriální bytí. Některé fotografie jsou v Česku vystaveny poprvé. Součástí olomoucké expozice Ocelový svět je také uzavřený cyklus 38 fotografií, které Štreit vytvořit ve společnosti Hanácké železárny a pérovny Prostějov.
Podle Štreita je důležité, aby ho lidé při fotografování nevnímali a chovali se přirozeně, což vyžaduje určitou dávku umění naslouchat druhým a navázat s lidmi přátelský kontakt. "Potom můžu pracovat s psychologií, kompozicí a atmosférou. To, co je pro mě velmi důležité, je zobecnění tématu, které zpracovávám," podotkl Štreit.
Štreit patří k žijícím klasikům české fotografie, proslul především jako citlivý dokumentarista. Od roku 1967 měl více než 600 samostatných výstav v Česku i v zahraničí, například i v Tokiu, Chicagu, New Yorku nebo v Londýně. V dlouhodobých fotografických projektech dokumentuje běžný život ve městech i na vesnicích. Do dějin české fotografie se nesmazatelně zapsal v 80. letech ojedinělým souborem fotografií z vesnic Bruntálska.
Zachycování reálného venkovského života se prolíná celou jeho tvorbou. Po roce 1989 Štreit vytvářel větší koncepční celky, fotografoval například v ženské věznici či Břevnovském klášteru. Snímky pořizoval i v zahraničí. Štreit se věnuje také pedagogické činnosti, v září 2009 jej prezident jmenoval profesorem.
