Osobnost opomíjeného brněnského filozofa Josefa Šafaříka bude od soboty připomínat pamětní deska. Dílo výtvarníka Milivoje Husáka je umístěno na domě v Grohově ulici číslo 6 v centru Brna, kde Šafařík prožil téměř celý svůj tvůrčí život. Desku odhalil bývalý prezident Václav Havel.
Havel řekl, že Šafaříkovo dílo je výzva, abychom přemýšleli o světě, o sobě, svém postavení v něm a o své odpovědnosti. Ocenil, že polozapomenutého filozofa "si pro sebe objevili mladší". Narážel tím na fakt, že v Brně se vytvořila skupina lidí, kteří Šafaříkovo dílo studují, hlásí se k jeho odkazu a letos, kdy by se filozof dožil sta let, uspořádali o mysliteli konferenci. Její program skončil v Brně v sobotu.
Havel filozofa znal od svých deseti let a na konferenci se vyznal, že Šafařík jej ovlivňoval v jeho tvorbě i životě. Dedikoval mu také svou hru Ztížená možnost soustředění. Ačkoli Šafařík v Brně bydlel půl století přímo naproti filozofické fakultě, znal jej pouze úzký okruh disidentů a na katedru filozofie prý nikdy nevstoupil. "Přes ulici byl vykopán široký příkop, přes který nevedla ani nejužší lávka," uvedl už dříve pamětník a profesor Janáčkovy akademie múzických umění Bořivoj Srba.
Josef Šafařík (1907 až 1992) přesto ovlivnil řadu umělců, k jeho odkazu se hlásí také řada českých intelektuálů. Konference o něm se účastnili například spisovatelé Milan Uhde, Antonín Přidal nebo Pavel Švanda. Šafaříkovy spisy přesto nevycházejí a širší veřejnosti autorovo jméno není příliš známé. Právě konference, která v sobotu v Brně skončila, má pomoci filozofa rehabilitovat a ukončit ediční odmlku.
Šafařík po většinu života nesměl publikovat a žil v ústraní. Jeho filozofie byla za minulého režimu označena nálepkou "podnikatelská". V období politického uvolnění na konci 60. let stihl zveřejnit některé své práce, později byl znovu umlčen a tvořil jen pro úzký okruh přátel - disidentů. Uznání se dočkal po roce 1989. Získal čestný doktorát filozofie na Masarykově univerzitě a z rukou prezidenta Havla převzal Masarykův řád. Zemřel v roce 1992, krátce předtím vydal rozsáhlý esej o smrti Cestou k poslednímu.
Jeho příznivci chtějí nyní prosadit vydání dalších textů, například korespondence s Havlem. "Dopisy skvěle vypovídají o atmosféře doby," uvedl badatel David Drozd.
Foto: Karel Šanda
