Kutná Hora otevírá iluminací za sedmnáct milionů

GASK chce být "friendly". Co to znamená? Galerie Středočeského kraje (GASK) chce být institucí neinstitucionálního druhu. Lidé by se tam neměli bát chodit a mělo by jim tam být dobře. To se sice lehko řekne, ale jak to dokázat?

Galerie, to je pro mnoho lidí pořád prostor, který budí respekt a infikuje osypky. Místo, kde se chodí div ne po špičkách, zásadně se v něm šeptá a vystavené artefakty brání minimálně do úrovně jednoho metru pletacími jehlicemi napuštěnými jedovatými slinami adrenalinem nabuzené kustodky v důchodovém věku. To, že to jde i jinak, chce dokázat nově otevřená Galerie Středočeského kraje.

Má k tomu zatím všechno, co se zdá být nutné: tři tisíce metrů čtverečních velkoryse rekonstruovaných prostor Jezuitské koleje v Kutné Hoře, mladé vedení a hlavně nápady a vybavení, které mají vytvořit přátelské prostředí pro všechny. Samozřejmostí jsou jak bezbariérový přístup, tak třeba přebalovací pulty nebo dětský koutek. Základem by měl být však atraktivní program.

Hlavním tahákem bude určitě v okamžiku otevření středověká iluminace s vyobrazením těžby a zpracování stříbra v Kutné Hoře, kterou díky mediálně sledované dražbě v londýnské pobočce věhlasného aukčního domu Sotheby´s zná dnes už každý obyvatel této republiky. Nikoli ovšem na vlastní oči a na to, krom jiného, kurátoři galerie sázejí. Když už jsme u těch očí, o požitek z ní nepřijdou ani nevidomí, protože galerie ji nechala vytvořit jako identický reliéf rozpoznatelný hmatem.

Za pozornost bude určitě stát i stálá expozice, která je postavena především na reprezentativních jménech české moderny, která momentálně válcují žebříčky domácích aukcí. Nechybějí mezi nimi Václav Špála, Jindřich Štýrský, Zdeněk Sýkora nebo Toyen, jejíž obraz se zrovna nedávno prodal za třináct milionů korun. Řazení ale bude netradiční, podle data zakoupení do sbírky a kurátorka se nevyhýbala ani časům normalizace. Co se časově omezených výstav týče, otevírat se bude středoevropskou konceptuální sbírkou Erste Bank a archivem Emila Filly.

To, že GASK nechce sázet jen na standardní projekty, dokazuje i jediný přístupný galerijní depozit v republice, speciální lektorský autobus nabitý kvízy o výtvarném umění, který bude brázdit a výtvarně evangelizovat kraj, nebo letní hudební festival. Vypadá to prostě jako pohádka. Jaký bude mít konec, si řekneme třeba za rok.

Foto: ČTK a GASK