-55bc9bac479d1.jpeg "Po dvouměsíční přestávce bude ve Veletržním paláci znovu zpřístupněná návštěvníkům Slovanská epopej.")
Po dvouměsíční přestávce bude ve Veletržním paláci návštěvníkům znovu zpřístupněná Slovanská epopej. Důvodem krátkodobého uzavření výstavy byla oprava omítky. Soubor Muchových pláten zachycující slovanskou mytologii je v Praze vystaven od roku 2012.
Předtím byl desítky let v Moravském Krumlově na zámku. Plátna podle malířova odkazu patří Praze, která pro ně léta neúspěšně hledá místo a ve Veletržním paláci jsou umístěna provizorně. Za dva roky je čeká dočasný přesun na výstavu v Japonsku a zřejmě i do Číny a Jižní Koreje. Podle dřívějších vyjádření reprezentantů města by do té doby mělo být jasné, do jakých prostor se epopej vrátí.
Alfons Mucha (1860 až 1939) patří k českým umělcům známým i v zahraničí. Mezinárodní ohlas získal v Paříži na přelomu 19. a 20. století díky své secesní dekorativní tvorbě. Smysl vlastního života ale spatřoval v jiném díle, jež považoval za mnohem závažnější - v souboru dvaceti monumentálních obrazů Slovanská epopej, na němž pracoval v letech 1912 až 1926.
Dokončený cyklus byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti na podzim roku 1928 u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu ve Velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce. Mnozí historikové umění uvádějí, že dílo bylo anachronické již v době svého vzniku, svět tehdy objevoval abstraktní malířství.
Jiří David si závěrečný díl epopeje Apoteóza - Slovanstvo pro lidstvo vybral letos jako námět své prezentace na prestižním benátském bienále výtvarného umění. Jako součást své instalace namaloval aktualizovanou verzi obrazu a ptá se v ní po tom, co dnes znamená příslušnost k národu, zda jsou pojmy jako národ či vlast živé a atraktivní, a sleduje, co se s nimi stalo za sto let, které od sebe dělí oba dva obrazy.
