Akce v Liberci
Na výstavě slovenského umění je trestná ulička i hřeben Tater

Imitace trestné uličky nebo trojrozměrné dílo představující hřeben Vysokých Tater jsou součástí nové výstavy současného slovenského výtvarného umění Oblastní galerie v Liberci. Je na ní 70 děl od 48 autorů. Na výstavě jsou podle kurátorky galerie Zuzany Štěpanovičové díla vytvořená po roce 1993. Výstava připomíná 100. výročí vzniku Československa.

"Je to představení slovenské výtvarné scény na základě jednotlivých osobností. Vybírali jsme je tak, aby každá představovala důležitou kapitolu ve vývoji slovenského výtvarného umění," uvedla Štěpanovičová.

Díla pro výstavu, jež potrvá až do 6. ledna příštího roku, zapůjčila slovenská Galerie města Bratislavy. "Nikdy jsme je neviděli takto vystavená," řekl ředitel slovenské galerie Ivan Jančár. Díla jsou ve třech sálech liberecké galerie. Na výstavě jsou zastoupené všechny směry, odvětví i generace současné slovenské výtvarné tvorby. "Jsou tady různé druhy malby, sochy, objekty, videoart, klasické i experimentální formy grafiky," uvedla hlavní kurátorka slovenské galerie Zsofia Kissová-Szemánová.

Výstavu uspořádala liberecká galerie v rámci 100. výročí vzniku Československa. "Nechtěli jsme nostalgicky vzpomínat na rok 1918, chtěli jsme ukázat to nové. Od dob rozdělení Československa nemáme mnoho příležitostí poznávat slovenskou výtvarnou kulturu," řekl ředitel liberecké galerie Jan Randáček.

Lidské srdce jako jeden z fraktálů

Právě na rozdělení Československa v roce 1993 odkazuje název výstavy Plus minus. "Rozdělení republiky nám něco dalo, ale i vzalo," uvedla Kissová-Szemánová. Plus minus je i název objektů významného slovenského umělce tvořícího na pomezí sochařství a nových technologií Ašota Haase. Plus Minus 21 se navíc jmenoval ateliér Daniela Fischera, jehož triptych nazvaný Fraktály patří mezi dominantní díla výstavy. "Odkazuje na fraktální strukturu přírody, a to nejen vnější, ale i přírodu vnitřní. Jedním z fraktálů je lidské srdce," uvedla Štěpanovičová.

Tři obrazy Fischera jsou v hlavním sále výstavy společně s Hlavním hřebenem Vysokých hor od Štefana Papča a Uličkou Ilony Némethové, která ji vytvořila z přírodních materiálů. "Pomocí elektrických impulzů vytváří iluzi situace, jež se mohla stát," uvedla Štěpanovičová. Pruty symbolizující hole se postupně ohýbají dolů a pomyslně trestají ranami odsouzeného, který probíhá uličkou. Tento trest se v minulosti využíval hlavně v armádě.