Chráněná památka
Neprodávejte Invalidovnu! varují někteří odborníci stát

Proti plánované dražbě historického a památkově chráněného objektu pražské Invalidovny vystupují někteří odborníci. Jiná možnost, než státní vlastnictví, podle nich nezaručí ochranu této významné barokní památky. Vyzývají proto v dopise premiéra Bohuslava Sobotku, aby zrušil záměr budovu prodat. Dopis doručili zástupci několika akademických pracovišť na Úřad vlády ve středu. Invalidovna by se měla dražit 8. srpna.

"Jsme přesvědčeni, že prodej a následná komerční přestavba Invalidovny by byla neodčinitelnou chybou, která by vážně ohrozila budoucnost jedné z nejcennějších památek svého druhu v Evropě. Nákupní centrum Palladium a další příklady obdobných komerčních přestaveb bohužel až příliš jasně ukazují, jak radikálně a nevratně při nich bývají památky poškozeny," píší teoretici výtvarného umění a architektury z univerzit v Praze, Olomouci a Brně, z Akademie věd a Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) oznámil v červnu, že dlouho nevyužívanou budovu Invalidovny prodá ve veřejné dražbě. Minimální cena je 637,7 milionu korun. Nabídky mohou zájemci posílat do 8. srpna, týž den bude aukce. Mělo by jít o nejvýznamnější prodej státního majetku v letošním roce.

Karlínská Invalidovna byla od svého založení v rukou státu. "Díky příznivým historickým okolnostem se do dnešní doby dochovala v mimořádné autenticitě včetně mnoha unikátních barokních detailů. Na této skutečnosti naštěstí mnoho nezměnily ani povodně, které objekt v roce 2002 zasáhly," upozorňují odborníci.

Významem, architektonickou hodnotou i mimořádnou mírou dochování se Invalidovna podle nich řadí k nejcennějším barokním památkám v Čechách. "Její kvality jsou natolik nesporné, že by měla dle našeho názoru být neprodleně zařazena do seznamu národních kulturních památek," uvádějí. Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, jehož sakrální i profánní stavby patří k nejvýznamnějším barokním památkám v Evropě.

V posledních desetiletích barokní budova patřila armádě, své archivy v ní měly Vojenský historický ústav a Národní technické muzeum. Po poničení povodní a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Zájem o ni neprojevil ani jiný resort. Ministerstvo obrany dříve odhadovalo cenu nemovitosti na přibližně miliardu korun, další stamiliony si podle památkářů vyžádá rekonstrukce.