Jeden z největších umělců 20. století, španělský malíř Salvador Dalí, bývá častován přívlastky jako extravagantní, egoistický, bizarní nebo geniální. Kromě obrazů a grafik, do nichž promítal své sny, jež mají často sexuální či násilný podtext, vytvořil též neobvyklý nábytek, plastiky, kolekce šatů a doplňků, navrhnul i parfém, psal knihy a filmové scénáře. Surrealista Dalí zemřel před 30 lety, 23. ledna 1989, ve věku 84 let.
Typické pro něj bylo spojování nejniternějších obsesí a fantazií s nejrůznějšími předměty a postavami, které jsou zároveň realisticky propracované a přitom tvarově pokřivené (Dalího takzvaná paranoicko-kritická metoda). Katalánský rodák, který rád provokoval veřejnost, také často opakoval některé symboly, například roztékající se hodiny, jež měly připomínat relativitu času, rozlézající se mravence jako symbol smrti a strachu nebo slony na tenkých nohách.
Na Dalího tvorbu měla značný vliv jeho životní láska přezdívaná Gala, která pocházela z Ruska a byla o deset let starší. Když ji malíř v roce 1929 poznal, byla ještě provdána za francouzského básníka Paula Éluarda. Pár let nato se s ní ale oženil Dalí, jemuž byla nejen múzou, ale starala se i o jeho finance. Když Gala v roce 1982 zemřela, vytvořil Dalí už jen nemnoho děl. Údajně se po její smrti pokusil několikrát o sebevraždu (dehydratací a při požáru svého domu).
"V podstatě však nechci další bytosti spojené se svým jménem. Nechci předávat Dalího. Chci, aby všechno skončilo se mnou ..," vyjádřil se umělec k otázce, proč neměl děti. V roce 2017 vzbudil pozornost případ Španělky Pilar Abelové, která tvrdila, že je jejím otcem. Řekla, že Dalí měl v roce 1955 poměr s její matkou, která pracovala jako pomocnice v domácnosti u Dalího přátel. Soud kvůli testu otcovství nařídil exhumaci ostatků, umělcovo otcovství se ale nepotvrdilo.
Přátelství s Buňuelem
Salvador Felipe Jacinto Dalí i Domenech se narodil 11. května 1904 ve španělském Figueres do rodiny advokáta, a to krátce po smrti svého bratra, který se též jmenoval Salvador. Budoucí malířský velikán tak vyrůstal s pocitem "náhradníka" (stejně jako například Vincent van Gogh). Brzy se u něj projevil talent, takže začal chodit na kurzy kreslení. Již jako patnáctiletý měl Dalí první veřejnou výstavu v místním divadle a v 18 letech odjel do Madridu studovat malířskou akademii.
Od té doby se začal datovat jeho excentrický vzhled - delší vlasy, krátké kalhoty v dandyovském stylu a hlavně nahoru zatočený napomádovaný knírek. Tehdy také Dalí navázal úzké přátelství s filmařem Luisem Buňuelem, s nímž později spolupracoval na snímcích Andaluský pes (1928) a Zlatý věk (1930), a básníkem Federikem Garcíou Lorkou, který byl podle některých pramenů Dalího milencem.
Před závěrečnými zkouškami byl Dalí v roce 1926 z akademie vyloučen poté, co prohlásil, že na fakultě není nikdo dost kompetentní k tomu, aby jej zkoušel. Poté zamířil přímo do centra evropského uměleckého dění - do Paříže, kde poznal svého oblíbeného kubistického malíře Pabla Picassa. V následujících letech Dalí vytvořil řadu děl ovlivněných Picassem a Joanem Miró, než se začal plně věnovat svému stylu a stal se jedním z nejvýraznějších surrealistů.
Z této umělecké skupiny byl však koncem 30. let vyloučen, když se mimo jiné obdivně vyjadřoval k vládě diktátora Franciska Franka. Světově proslulým se Dalí stal během svého pobytu v USA (1940 až 1948), kde k propagování své osoby sám značně přispěl. Po návratu do Španělska se s Galou usadil v rodném Katalánsku, kde strávil zbytek života. Ve Figueres vybudoval originální muzeum, budovu mimo jiné zdobí obří vejce. V kryptě muzea je Dalí i pohřben.
Do někdejšího Československa komerčně velmi úspěšný světový tvůrce nikdy nezavítal, ovlivnil však některé zdejší umělce, například fotografa Václava Zykmunda či výtvarníky Mikuláše Medka a Evu Švankmajerovou. Slavné jsou fotografie Václava Chocholy, který Dalího zvěčnil v roce 1969 v pařížském hotelu Meurice, zejména pak černobílý portrét s vajíčkem. Zřejmě jediným sochařem, jemuž Dalí seděl modelem, byl pak v roce 1974 Čech Josef Nálepa.
