Muzeum města Brna zahájilo letošní rok výstavou o životě norských Židů mezi lety 1851 a 1945. Výstava s názvem Wergelandův odkaz představuje unikátní fotografie a dokumenty. Připomíná norského vědce, básníka a filozofa Henrika Wergelanda, díky jehož úsilí vstup Židů do země v roce 1851 norský parlament umožnil.
Židé se do Norska stěhovali v několika vlnách. V první vlně do země proudili zejména Židé z Německa, Dánska nebo tehdejšího Rakouska-Uherska, při druhé po roce 1881 pak Židé z Ruska, Polska a Pobaltí. "Všichni chtěli žít v bezpečí a začlenit se do společnosti, u toho si však udržet i vlastní identitu," řekla ředitelka Židovského muzea v Oslu Sidsel Levinová.
Brněnská výstava, která na hradě Špilberk potrvá do 27. března, je součástí česko-norského projektu. Od 4. února se naopak v norském hlavním městě uskuteční výstava o brněnské vile Tugendhat.
Ředitel muzea Pavel Ciprian připomněl osudy bratří Huga a Mořice Eislerových, jejichž firma slavnou brněnskou funkcionalistickou vilu stavěla. Jejich bratr, architekt Otto Eisler, kterého za druhé světové války věznilo gestapo, uprchl právě do Norska. Nacistům ale ani zde neunikl a byl odvlečen do Osvětimi a do Buchenwaldu, válečné hrůzy ale přežil. Eisler navrhl funkcionalistickou synagogu Agudas achim v Brně, která se právě opravuje. Její obnova je financována mimo jiné z norských fondů.
