Už jen necelý týden mohou zájemci přijít do hlavní budovy Národního muzea v Praze za úspěšnou expozicí nazvanou Lovci mamutů. Byla dvakrát prodloužena a od loňského 11. listopadu si ji prohlédlo přes půl milionu návštěvníků. V neděli 2. září se však definitivně uzavře a cenné exponáty včetně originálu legendární Věstonické venuše se za přísných bezpečnostních opatření postěhují zpátky do Brna.
Podle mluvčí muzea Radky Schusterové ale stálé expozice neosiří. Mezi dočasnými výstavami zůstanou například výstavní projekty Madagaskar - laboratoř bohů, Legendy české sportovní fotografie - černobílá 60. léta a Islámské unikáty z numismatické sbírky Náprstkova muzea.
Výstava Lovci mamutů se těší neobvyklému zájmu návštěvníků. Už začátkem příštího týdne se však její hlavní atrakce - Věstonická venuše - vrátí do trezoru Moravského zemského muzea, kde je od svého nalezení v roce 1925 uložena.
Atraktivně instalovaná expozice dokládá, že kulturní centrum lidstva s nejstaršími doklady nových technologií leželo v rozmezí 20 až 30 tisíc let před naším letopočtem na území dnešní Moravy a Čech. Mezi světová prvenství patří doložená výroba nejstarší keramiky na světě, tkaní nejstarších tkanin i složitý duchovní život s doklady šamanismu. Na ploše 900 metrů čtverečních výstavu ozvláštňují čichové a zvukové vjemy - to když zájemci využijí možnosti vstoupit do repliky chýše našich předků z období mladého paleolitu, pokryté zvířecími kůžemi, či spatřit výjev z lovu mamutů.
Nestává se tak často, aby Věstonická venuše opustila bezpečný azyl v brněnském muzejním sejfu; i v místě nálezu v Horních Věstonicích se musejí spokojit s kopií. V novém tisíciletí kromě pražské zápůjčky neopustila trezorový sejf a počet zápůjček v minulém století by se prý dal spočítat na prstech jedné ruky. Estetický idol své doby uhnětl pravěký mamut z jemné hliněné směsi. Nejnovější výzkumy odhalily i jednu pikantérii, když prý počítačový tomograf zaznamenal na hýždích pouze 11,5 centimetru vysoké sošky otisk prstu dítěte. Pojištěna je na jeden milion korun.
"Ovšem jak už to u podobných skvostů bývá, jde pouze o fiktivní částku. Unikátní předměty, pokud by byly zničeny, totiž nelze nahradit," řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Ilustrační foto: Karel Šanda
