Vraky aut či městská scenérie? Zvolte si na dvou foto výstavách

Dva různé přístupy k fotografii naznačují nové výstavy Domu umění města Brna. V přízemí je retrospektiva osmdesátiletého Miloše Budíka, kterou tvoří černobílé momentky či krajiny. V prvním patře dostal prostor padesátiletý Václav Jirásek, jenž vystavuje netradičně instalované snímky vraků aut, nedostavěných domů či toulavých psů, pořizované zpravidla kompaktním aparátem. Ve výstavní síni je také skutečný vrak auta.

Budíkova retrospektiva vznikla k umělcovu životnímu jubileu. "Celé jeho dílo je spjaté s Brnem, vybírali jsme fotografie z jeho stěžejních období," uvedla kurátorka Jana Vránová. Budík fotil v ulicích Brna momentky ze všedního života, ale také jazzové koncerty, divadelní představení i operační sály. Slavné jsou jeho záběry z doby, kdy ve vile Tugendhat sídlilo rehabilitační středisko pro děti a mládež. Podle Vránové inklinoval Budík vždy k živé fotografii, i když později snímal také krajinu.



Jiráskova výstava nazvaná Svět podle Ironyma Koola spojuje několik tematických okruhů, které Jirásek průběžně fotografoval na cestách za posledních deset až 15 let. Jde o první velkou výstavu nových snímků od projektu sledujícího rozpad těžkého průmyslu Industria z roku 2006. Expozici Industria tehdy v Brně uvedla Moravská galerie.

V nové výstavě jsou například fotografie autovraků, na jejichž vyhledávání si prý Jirásek vypěstoval zvláštní instinkt. Nafotil jich stovky. "Naučil jsem se vcítit do uvažování různého typu lidí, kteří vrak opustili nebo ho nějakým způsobem zakódovali do nového prostoru," popsal Jirásek. Série Kerberos zase shrnuje snímky zvířat, hlavně psů, často týraných či opuštěných. "Celý koncept výstavy připomíná jakýsi Dům hrůzy," řekl kurátor Michal Nanoru.



Nabídku Domu umění doplňuje výstava o Františku Vránovi, architektovi a designérovi nábytku, jenž žil v letech 1934 až 2013. Pracoval v nábytkářském průmyslu, ale také jako scénograf a návrhář výtvarného řešení veletržních expozic a muzeí. Výstavu v Domě umění tvoří hlavně kresby, studie a přípravné práce. Vrána jako akademický architekt výborně zvládal kresbu. "Je patrné, že měl jiné myšlení, než jeho technicky zaměření kolegové architekti," uvedla kurátorka Dagmar Koudelková.